Do popředí záchranných prací v eurozóně se dostávají banky. Jádro problému není v rozpočtovém uličnictví národních vlád (Řecko), ale ve složitém a nákladném úklidu po realitní bublině (Irsko, Španělsko a částečně Portugalsko). Zaměření na dokapitalizaci problémových bank dává smysl vzhledem k nebezpečí řeckého euro-exitu. Dostatek kapitálu a likvidity v periferních bankách je podmínkou toho, aby euro vydrželo případný odchod Řecka z klubu.