Když Jeroen Dijsselbloem nedávno v debatě o splácení státních dluhů řekl, že "nelze utratit všechny peníze za ženy a likéry a pak žádat o pomoc", každému od Alp na sever to znělo jako věcná poznámka, jíž se dá vytknout snad jedině tolik, že je to přece jasné jak facka.