Růst tuzemské průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil
Průměrná česká mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy dle většiny analytiků nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.
Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.
Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1 716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.
"Vývoj mezd byl v průběhu v prvních tří čtvrtletí roku 2020 velmi kolísavý a ani jeho poslední čtvrtletí není snadno odhadnutelné. Po propadu průměrné mzdy v reakci na první vlnu koronaviru a následném nárůstu po jejím odeznění počítáme pro čtvrté čtvrtletí s mírným mezičtvrtletním zvýšením průměrných mezd a platů," uvedl ekonom Komerční banky Michla Brožka. Růst mezd ukazují podle něj data za průmysl a stavebnictví. "Daňová optimalizace u některých podniků povede k odkladu výplat prémií," dodal.
"Dynamika průměrných mezd ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku patrně opět zpomalí následkem příchodu druhé vlny pandemie a obnovení ekonomických restrikcí," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Vývoj mezd bude podle něj ovlivněn výpadky mezd zaměstnanců pobírajících ošetřovné či náhradu mzdy v karanténě nebo výplatou mimořádných odměn ve zdravotnictví. Nejistotu také přináší snížení daně z příjmu od roku 2021, které mohlo řadu firem vést k daňové optimalizaci a vyplacení mimořádné odměny místo tradičního koncem roku až začátkem roku letošního.
I podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila bude změna daní motivovat firmy k účetnímu odkladu výplat ročních odměn až do roku 2021. "S přihlédnutím k tomuto efektu ovšem očekáváme spíše umírněný růst mezd na úrovni 3,2 procenta, což po očištění o inflaci odpovídá 0,6 procenta reálně," uvedl.
"Odhaduji, že průměrná mzda v posledním čtvrtletí stagnovala, nominálně se zvýšila o 2,7 procenta. Jakýkoliv odhad je však ovlivněn vysokou mírou nejistoty plynoucí z faktu, že téměř celé čtvrtletí byla česká ekonomika v lockdownu," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se ovšem mírnější propad HDP na konci loňska promítl do silnějšího růstu průměrné mzdy. Proto také odhaduje proti většině analytiků silnější růst, a to o 5,2 procenta nominálně a o 2,5 procenta reálně. "Mzdovou dynamiku tlačily nahoru platy ve veřejné sféře a výkonová složka mezd v průmyslu. Ve stejném směru působily i meziročně vyšší placené náhrady, které se započítávají do průměrné mzdy," uvedl.
Za celý rok 2019 průměrná mzda stoupla o 6,4 procenta na 34 111 korun, po zohlednění inflace byl růst o 3,5 procenta.
Předloni ve 4. čtvrtém čtvrtletí vzrostla průměrná mzda meziročně o 6,2 procenta na 36 161 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o 3,1 procenta.
Zdroj: ČTK
