Trh práce v Česku: Práce jedině na plný úvazek?
Flexibilním formám práce se v Česku zatím příliš nedaří. Ve srovnání s celou Evropskou unií zůstávají tuzemské firmy v tomto směru hluboko pod průměrem. Proč se zaměstnavatelé bojí dát svým lidem více volnosti?
Češi mají podle personalistů stále větší zájem o různé formy flexibilních pracovních úvazků. Nejčastěji si přejí pracovat méně než obvyklých 40 hodin týdně, protože se potřebují starat o děti, studují nebo jednoduše chtějí více volného času. Vedle toho roste i zájem o možnost plnit alespoň část pracovních úkolů z domova nebo si plánovat pobyt v práci podle aktuální potřeby.
Tuzemští zaměstnavatelé se však teprve učí s podobnými alternativními úvazky pracovat. Podle údajů občanského sdružení MUM tvoří v Česku flexibilní formy práce jen 6 % všech úvazků. Průměr v Evropské unii je přitom 20 %. "Pracovní trh je tu ještě poměrně mladý, což může být jedním z důvodů, proč nejsou flexibilní formy práce využívány častěji. Firmy s nimi jednoduše nemají zkušenost," konstatuje Aleš Křížek, ředitel personální agentury Robert Half International v Česku.
Člověka, který si přeje pracovat na zkrácený úvazek, nebo dokonce z domova, stále ještě řada zaměstnavatelů nepovažuje za vhodnou posilu týmu. "V Česku přetrvává nesprávný názor, že práce se dá dobře odvádět pouze v kanceláři a v ideálním případě od 9 do 18 hodin. V řadě případů tomu tak není. Určité úkoly se dají plnit i mimo kancelář a v době, která zaměstnanci vyhovuje," myslí si Irena Muchová, manažerka lidských zdrojů chemického koncernu Henkel.
Od plen do práce
Flexibilní pracovní úvazky přinášejí výhody i zaměstnavatelům. Pokud je firma schopná vyjít v tomhle směru zaměstnanci vstříc, získává jeho dlouhodobou loajalitu. To se týká i nejsilnější skupiny, která flexibilní úvazky vyhledává – jsou jí ženy na rodičovské dovolené a po ní.
"Ty totiž bez podpory zaměstnavatele často nemají možnost pokračovat ve své původní práci. Částečné úvazky jim umožňují se na pracoviště vrátit, byť třeba jen na pár hodin týdně," říká Muchová.
Ženy pečující o malé děti se tímto způsobem mohou nadále podílet na projektech, na kterých pracovaly třeba i několik let. Z toho má pak opět prospěch i zaměstnavatel, protože je v projektech zachována jistá kontinuita.
Třeba Henkel u nás v současné době zaměstnává 226 lidí, z čehož šest pracuje na zkrácený úvazek. "Procentuálně se sice jedná o nepatrnou část zaměstnanců, ale takové jsou aktuální potřeby ve firmě. Jedná se právě především o ženy pečující o malé děti," vysvětluje Muchová.
Pokladní i manažerka
Podle Kamily Rozenské, manažerky personálních služeb maloobchodního řetězce Tesco, pomáhají flexibilní úvazky zaměstnavateli řešit nerovnoměrnosti v podnikání, třeba sezónní výkyvy, a zaměstnanci najít rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Řetězec zaměstnává v České republice 15 tisíc lidí, z toho stovky na zkrácené úvazky, dohody o provedení práce nebo jako brigádníky.
"Již ve fázi náboru vyhledáváme přímo zaměstnance, kteří chtějí pracovat na kratší úvazek. I v průběhu pracovněprávního vztahu však můžeme zaměstnancům vyjít vstříc, a pokud to provoz daného oddělení umožňuje, upravit sjednaný úvazek," konstatuje manažerka s tím, že potřeba flexibilního pracovního kolektivu k maloobchodu jednoduše patří.
Pokračování článku najdete na serveru Profit.cz
