Dana Walowa: V každém kraji se najdou úspěšné zemědělské podniky
Protože se zemědělci spolupracuji dlouhodobě, vidím, jak se doba změnila. Manažeři jsou většinou vysokoškoláci se zaměřením na zemědělství. Za celou dobu, co tuto práci dělám, jsem nepoznala zemědělský podnik, který by zkrachoval, kde by banka přišla o peníze. Proto si zemědělců vážím. U nich stále ještě platí, že co se slíbí, to se také dodrží, říká vedoucí Regionálního korporátního centra České spořitelny v Jihlavě Dana Walowa.
"Vysočina je zemědělský kraj, takže těch firem tu bude více než jinde. Úspěšné firmy většinou kupují další, slabší zemědělské podniky, a vytvářejí tak velké skupiny zemědělských firem. V Kraji Vysočina registrujeme zhruba 10 zemědělských skupin, které vykazují nadstandardní úroveň hospodaření," popisuje specifika místa, v němž působí.
Čím si vysvětlujete, že některá zemědělská družstva a podniky prosperují, aniž by například zrušily živočišnou výrobu a propouštěly zaměstnance, zatímco jiné ne?
Je to hlavně o kvalitě managementu a jeho houževnatosti dotahovat věci do konce. Firmy musejí hlídat vyhlašované dotační tituly a snažit se podstatnou část svých investic kombinovat s dotacemi SZIF, SFŽP ČR a PGRLF nebo přes banku s EIB. Není to ale jen o dotacích, měly by se také snažit maximálně diverzifikovat činnost. Je potřeba hledat cesty modernizace provozu, aby činnost těchto firem byla zisková.
Jak se na Vysočině zemědělské subjekty podílejí na zaměstnanosti?
Obecně lze říci, že zemědělské podniky jsou na venkově nenahraditelnými zaměstnavateli. Družstva většinou využívají takzvaný přirozený úbytek zaměstnanců odchodem do penze. Za odcházejícího zaměstnance firma většinou nehledá náhradu, čímž postupně optimalizuje stav zaměstnanců. Někteří zaměstnanci jsou současně členy družstva, což znamená, že mají v družstvu majetkový podíl; v takovém případě se firma snaží tyto lidi uplatnit na takových pozicích, na které stačí.
Jak byste rozdělila typy svých klientů mezi zemědělskými družstvy a podniky?
Co se týče přístupu k hospodaření, není žádný rozdíl v tom, zda firma podniká jako družstvo, jako akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným. Určitě je ale rozdíl v přístupu k personální politice. U akciových společností a společností s ručením omezeným vlastníci poměrně razantně optimalizují počet zaměstnanců, kdežto družstva se drží spíše přirozeného úbytku zaměstnanců, a to i za cenu nižších mezd.
Co se financuje
Jaké typy úvěrů a na co většinou sjednáváte se zemědělskými družstvy a podniky?
Firmy využívají provozní financování na nákup zásob osiv a hnojiv k zabezpečení úrody. Tyto úvěry bývají většinou poskytovány jako krátkodobé a po sklizni, když se začne s komoditami obchodovat, jsou spláceny. Podstatnou část financování tvoří investiční úvěry, a to jak na výstavbu, tak na rekonstrukce hal, kravínů, posklizňových linek a tak dále. Zhruba od roku 2009 do roku 2013 jsme poskytovali investiční úvěry na výstavbu bioplynových stanic, kterých máme na Vysočině opravdu hodně. Myslím si, že to byla dobrá investice.
Proč?
Když je například suchý rok a neurodí se kvalitní komodity z rostlinné výroby nebo klesne cena mléka, firmy, které mají pravidelné tržby za prodej elektrické energie, jsou ve výhodě a snadněji se vypořádávají s výkyvem cen v rostlinné a živočišné výrobě.
O jaké další úvěry mají družstva a zemědělské podniky zájem?
V poslední době se často setkáváme s žádostmi o akviziční financování, tedy nákup zemědělských firem. V současné době je poměrně aktuální obměna managementu z důvodů jeho odchodu do důchodu. Pokud podnik hospodaří jako akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným, setkáváme se se zájmem vlastníků podniky prodat. Cena je hodně vysoká, a tak se těchto obchodů rovněž účastníme.
Kde vidíte z pohledu zemědělských družstev a podniků největší investiční příležitosti?
Ty firmy, které postavily bioplynové stanice, budou investovat do záměrů na využití tepla z bioplynek. Setkáváme se se záměry výstavby skleníků na pěstování rajčat, sušáren na dřevo či posklizňových linek, dále budování teplovodů v obcích například pro vytápění rodinných domů. Další investiční příležitosti budou u obnovy stávajících chovů tak, aby byly technologicky na takové úrovni, aby dlouhodobě zajišťovaly ziskovost firem.
Cena půdy
Živě se diskutuje o tom, nakolik je výhodný nákup zemědělské půdy za současné ceny. Jaký na to máte názor?
Když diskutuji s klienty o půdě, říkám, ať v každém případě půdu kupují. Naše banka klientům vyjde maximálně vstříc, protože úvěry na půdu poskytujeme se splatností až na 20 let. A budou to zase jen zemědělci, kdo bude na půdě hospodařit, a tím pečovat o krajinu. Stále více se bohužel setkáváme se spekulanty, kteří nesmyslně tlačí cenu půdy výše a snaží se ji přeprodat se ziskem zemědělským podnikům, případně půda končí v rukou zahraničních firem. Dnes se průměrná cena půdy pohybuje již okolo 20-25 Kč/m2, v pohraničí kupují klienti půdu i za 35 Kč/m2. Je to již hodně vysoká cena, kdy firmy začínají zvažovat, zda je pro ně nákup za ještě rentabilní.
Co si o tom myslíte vy osobně?
Myslím si, že lidé pochopili, že vlastnit půdu znamená vlastnit velké jmění, a vyčkávají, kam až se cena posune. Když se totiž rozhlédneme po okolních zemích, je cena české půdy stále nízká, a je tedy velice pravděpodobné, že dále poroste.
Dana Walowa je absolventkou Vysoké školy ekonomické. V korporátním bankovnictví pracuje od roku 1991 a po celou dobu spolupracuje se zemědělskými firmami na Vysočině. Má ráda přírodu, a proto si, jak říká, váží všech, kdo o ni pečují. Ráda chodí se svou labradorkou Brendou na výlety.
Více o tématu: www.investicniweb.cz/agro
