Přestože si více než polovina Čechů myslí, že úroveň jejich finanční gramotnosti je minimálně průměrná, realita je jiná. Třetina produktivní populace nedokázala správně odpovědět ani na dvě ze tří testovacích otázek z této oblasti. Správně na všechny otázky odpovědělo jen 27 % Čechů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů.

V mezinárodním srovnání Eurobarometeru, který hodnotí finanční gramotnost, si Česko stojí průměrně. Nejlepších výsledků dosáhli v posledním měření obyvatelé Nizozemska, Finska či Dánska, opačný konec žebříčku obsadily Rumunsko, Portugalsko, Kypr nebo Španělsko.

Ženy a lidé s nižším vzděláním jsou méně finančně gramotní

Hlubší analýza dat ukazuje, že finanční gramotnost roste se vzděláním a příjmem. "To je poměrně očekávatelný výsledek. Zarážející je ale výrazně nižší finanční gramotnost žen. Ta souvisí s velkými genderovými rozdíly, jež v Česku přetrvávají. V celoevropském hodnocení rovnosti žen a mužů Gender Equality Index se Česko v roce 2023 umístilo na poměrně tristním 25. místě v rámci zemí EU. V indexu jsme nejhůře hodnoceni v oblasti 'moci', která zahrnuje podíl žen na ekonomickém a sociálním rozhodování. Zjištění, že muži častěji nejen deklarují větší přehled ve finančních záležitostech, ale také odpovídají správně na položené otázky, potvrzuje tyto nerovnosti a naznačuje prostor pro zlepšení v této oblasti," říká Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Pouze čtvrtina žen (oproti 46 % mužů) odpověděla správně na otázku, zda investice prostřednictvím akciového fondu poskytuje bezpečnější výnos než nákup akcií jedné společnosti. "Stejně tak méně žen dokázalo správně vyhodnotit, že pokud inflace překoná úrokovou sazbu na jejich spořicím účtu, budou reálně ztrácet peníze. Nejmenší problém ženám naopak činila otázka, jak funguje úročení na spořícím účtu, přesto na tuto otázku odpovědělo správně pouze 63 % žen, což je o zhruba 10 procentních bodů méně než u mužů," podotýká Milan Mařík z projektu Evropa v datech.

Mezery v investování

Ačkoli zájem o investování mezi Čechy roste, patří tato oblast mezi ty, v nichž máme největší nedostatky. Na otázku, zda je nákup podílu v akciovém fondu obvykle méně rizikový než nákup akcie jednotlivé společnosti, nedokázala nebo nechtěla více než polovina Čechů odpovědět. Pouze třetina správně uvedla, že nákup podílu v akciovém fondu je z hlediska rizika ztráty hodnoty investice bezpečnější. "Výhoda akciových fondů spočívá v jejich široké diverzifikaci, portfolio fondu je tvořeno větším počtem jednotlivých akcií. Riziko výběru nevhodného titulu a následné ztráty z něj je tedy nižší," říká Tereza Hrtúsová, analytička z České spořitelny.

Češi tápou v pochopení principu diverzifikace investičního portfolia. Pouze polovina respondentů správně uvedla, že koupí akcií více společností lze snížit rizikovost investice. Stejný nedostatek znalostí se ukázal i u otázky, zda diverzifikace investic snižuje riziko ztráty. Na tuto otázku téměř pětina lidí odpověděla, že diverzifikace rizika nesnižuje, a další pětina neuměla či nechtěla odpovědět.

K ověření totožnosti bankéře (ne)stačí telefonní číslo banky

Průzkum finanční gramotnosti se zaměřil také na schopnost rozpoznat finanční podvody. V tomto ohledu se Češi cítí jistí – zhruba čtyři pětiny dotazovaných uvedly, že umí identifikovat finanční podvod při setkání s různými typy kybernetických podvodů. Největší jistotu mají při rozpoznávání podvodných bankovních e-mailů a falešných zpráv od přátel na sociálních sítích.

Tři čtvrtiny Čechů sice ví, že bankéř po klientech nesmí chtít vědět přístupové údaje do bankovnictví, nicméně téměř pětina populace věří, že ke správnému ověření identity volajícího bankéře stačí, aby telefonní číslo odpovídalo číslu banky. Podvodníci přitom běžně využívají technologie (takzvaný spoofing), které jim umožňují volat z jakéhokoli telefonního čísla. Některé banky proto již nyní využívají pro ověření skutečného bankéře mobilní bankovní aplikaci, skrze kterou lze snadno odhalit podvodné telefonáty. Za dostatečné ověření by to považovalo 44 % dotazovaných.

"Klienti si mohou ve své mobilní aplikaci ověřit, zda jim volá náš bankéř. Tato funkcionalita pomáhá v boji proti různým formám phishingových a vishingových útoků, kdy zpravidla klienty kontaktuje neznámý útočník vydávající se za zaměstnance banky a snaží se z nich vylákat přihlašovací a bezpečnostní údaje k mobilnímu či internetovému bankovnictví," říká Petr Zíma, manažer klientské bezpečnosti České spořitelny. Dodává, že pokud si klient není jistý, s kým hovoří, je lepší hovor ukončit a zavolat zpět na oficiální číslo banky.

Přes dvě třetiny Čechů nerozumí kryptoměnám

Drtivá většina dotázaných (92 %) sice o kryptoměnách slyšela, ale 71 % jim nerozumí. Ti, kteří se s pojmem již setkali, jej nejčastěji chápou jako nový typ digitální měny, která není regulovaná. Osobní zkušenost má 17 % populace, častěji muži a lidé do 49 let.

Klesá podíl lidí, kteří jsou schopni každý měsíc něco uspořit

V průzkumu se pravidelně sleduje také vývoj finančního zdraví Čechů. "Za sledované období od roku 2022 postupně klesá podíl lidí, kterým v měsíčním rozpočtu zůstávají peníze navíc. Zatímco v roce 2022 dokázalo nějakou částku uspořit 64 % lidí, letos v březnu jich bylo jen 51 %," podotýká Monika Hrubá, která má v České spořitelně na starost strategii finančního zdraví.

Odráží se to i na počtu lidí, kteří mají finanční rezervu. Krátkodobou finanční rezervou disponuje 72 % Čechů, což je o 7 procentních bodů menší podíl než v roce 2022. Podobný pokles se týká i dlouhodobé finanční rezervy.

Na druhou stranu stabilně roste počet lidí, kteří očekávají, že se jejich finanční situace zlepší. Zlepšení vyhlíží 30 % Čechů oproti 18 % z konce roku 2022. Za tímto optimismem ve většině případů stojí přesvědčení, že se lidem zvýší příjmy, případně splacení úvěru či hypotéky.

Jisté zhoršení finanční situace Čechů potvrzují i data Eurostatu. "Zatímco v roce 2022 byl podíl obyvatel, kteří nejsou schopni čelit neočekávaným výdajům, 18 %, v roce 2023 tento podíl vzrostl na 20 %. Z dlouhodobého hlediska se však stále jedná o relativně nízký podíl. V letech 2005–2014 nebylo schopno čelit neočekávanému výdaji v průměru 40 % obyvatel. Nejhůře jsou na tom domácnosti tvořené jednou dospělou osobou s dítětem, neočekávanému výdaji nebylo loni schopno čelit 54 % z nich," říká Hrtúsová.

_{Sběr dat v rámci Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů zajistila v březnu 2024 agentura IPSOS na vzorku 1 520 respondentů ve věku 15–65 let.}