Tři velké mýty o akciovém trhu (plus jeden předvolební bonus)
Investoři jsou také pouze lidé, a tak mají tendenci přikládat význam některým tržním souvislostem nebo vztahům, které jej ale v praxi nemají, nebo alespoň ne tak silný nebo jednoznačný. Podívejme se na některé rozšířené mýty.
1. Vztah mezi ekonomikou a akciovými trhy
Běžný názor je takový, že ekonomika musí být ve skvělé kondici, aby se dařilo akciovému trhu. To ale není pravda. Příkladem jsou Spojené státy v roce 2009, kdy tamní HDP klesl o 4,3 %, ale akciový index S&P 500 vzrostl o více než 23 % (včetně dividend dokonce více než 26 %).
Ekonomické statistiky mohou být slabé, ba špatné, ale akcie mohou posilovat v důsledku různých jiných katalyzátorů, například uvolnění měnové politiky, pozitivních ekonomických překvapení (analytici čekají ještě horší vývoj, než jaký nastal, i tak může vypadat pozitivní překvapení) nebo pozitivní překvapení na úrovni zisků firem. Má proto smysl sledovat oblasti trhu, se kterými jsou spojena nízká očekávání. Právě ty mohou potenciálně nejvíce příjemně překvapit.
2. Vztah mezi cenami zlata a akcií
Říká se, že zlato a akcie nemají dobrou výkonnost ve stejnou dobu. Teorie, která za tím stojí, je ta, že zlato si obvykle vede dobře v prostředí, kdy investoři nechtějí riskovat, a tedy nenakupují akcie. Ano, historicky mají ceny zlata a akcií nízkou kladnou nebo zápornou korelaci, ale našly se výjimky. Celé se to ale začalo měnit před několika lety během pandemie covidu-19. Od té totiž ceny těchto dvou investic korelují kladně.
V posledních měsících trh se zlatem vykazuje s tím akciovým naopak velice vysokou pozitivní korelaci. V posledních týdnech dokonce dolarová cena zlata opakovaně stoupla na historické maximum ve stejný den jako americké akciové indexy. Zdá se, že mnoho investorů je nyní ochotných riskovat, ale zároveň je patrná výrazná snaha se zajišťovat proti rizikům, zejména geopolitických, nákupy zlata (poptávku po něm navíc výrazně živí centrální banky, které mají své vlastní důvody pro nákupy kovu).
3. Jasně daná strategie centrálních bank
Centrální bankéři vědí, co plánují udělat, dlouho před zasedáním. Poměrně rozšířený názor je ten, že debaty vedení měnových autorit jsou pouze rétorickými cvičeními, protože rozhodnutí jsou již předjednaná. Není to pravda.
V posledních letech jsme byli svědky mnoha zvratů v tom, jak například Fed reagoval na nová data. Ještě v prosinci 2021 centrální bankéři vyhlíželi pro konce roku 2022 základní sazbu na 0,9 %. V reálu byla pak sazba nad 4 %. Fed (i další centrální banky) zkrátka vychází z dat a vlastních prognóz, jež se mohou, ale nemusejí naplnit.
Bonus: Volby a trhy
A nakonec něco aktuálního. Má se za to, že volby mají zásadní vliv na trhy. Ano, volby jistě mohou vyvolat způsobit krátkodobou volatilitu, ale v delším časovém horizontu nemívají na náladu na burzách vliv nijak výrazný.
Když zůstaneme v USA, tak tam v uplynulých téměř sto letech akciový trh vykazoval kladné nominální výnosy téměř za všech vlád. Výjimkami byly prezidentská období, během kterých nastaly hluboké recese (za prezidentů Herberta Hoovera, Richarda Nixona a George W. Bushe). Ostatní prezidentská období od roku 1929 vykazovala v průměru roční zhodnocení akciového trhu na úrovni téměř 10 %, mnohdy i více, byť během řady prezidentských funkčních období trhy zaznamenaly výraznou volatilitu.
Je vhodné připomenout, že trhy se v minulosti mnohdy nevyvíjely tak, jak se dalo očekávat vzhledem k politice vládnoucí strany. Například v letech 2021 a 2022 podepsal prezident Joe Biden tři významné zákony, které vyčlenily značné rozpočty na výdaje na infrastrukturu. Nicméně sektory materiálů a průmyslu v roce 2023 zaostaly za výkonností indexu S&P 500, byť stavební výdaje USA na nebytové projekty výrazně vzrostly.
Skutečnost je taková, že z historického hlediska na trzích záleží mnohem více na měnové politice než na tom, kdo v USA vládne (byť tyto dvě věci navzdory nezávislosti Fedu samozřejmě souvisejí). Například výkonnost indexu S&P 500 úzce souvisí s cykly měnové politiky, přičemž silná výkonnost je obvykle spojena s koncem cyklu zpřísňování měnové politiky Fedu. V šesti z posledních sedmi cyklů zpřísňování sazeb zaznamenal S&P 500 dvouciferné procentuální zisky v období jednoho roku po posledním zvýšení sazeb. Přes veškerou pozornost věnovanou volbám to byla historicky měnová politika, která měla pro trhy větší význam.
Trh, který může být (nejen letošními) volbami ovlivněn, je ten se státními dluhopisy. Fiskální deficity a celková velikost státního dluhu začínají být pro některé investory do státních dluhopisů důvodem k obavám (je to případ USA, ale i řady dalších zemí v Evropě). I proto možná tak velký zájem o zlato v době, kdy se daří akciím.
Zdroj: Invesco
