"Jeden ze čtenářů mi nedávno napsal o zkušenosti své tchyně. Ta od podzimu 2010 investuje na základě doporučení investičního poradce, přičemž od té doby dosahuje průměrného ročního zhodnocení 2,61 %. Vzhledem k tomu, že 60 % peněz investuje do akcií a 40 % do dluhopisů, nelze očekávat, že by výkonností kopírovala index S&P 500 s ročními zisky bezmála 13 %, ale 2,61 % je žalostně málo. Akciovou složku jejího portfolia představuje koš sedmi amerických titulů, které jsou dvakrát až čtyřikrát ročně obměňovány," nastiňuje Carlson.

Situaci ženy přirovnává k práci svého bývalého souseda na zahradě. "Kdykoli jsem se po dobu několika let podíval z okna, soused na zahradě něco dělal. Ale výsledky jeho snažení nebyly nikdy vidět, zahrada byla stále plná plevele a přerostlých keřů."

Zásadním problémem je podle něj v podobných případech pocit řady poradců i jejich klientů, že "je potřeba něco dělat", aby bylo možné hovořit o správě portfolia. "Přitom mnohdy právě 'nicnedělání' může být tou nejlepší strategií," pokračuje Carlson. Například portfolio složené ze tří fondů od společnosti Vanguard (Vanguard Total Stock Market Index Fund, Vanguard Total International Stock Index Fund a Vanguard Total Bond Market Fund) nabízí v horizontu od října 2020 průměrné roční zhodnocení 6,1 %.

"Možností je samozřejmě spousta, fondy Vanguard nejsou jediné. Klíčové je, aby si investoři uvědomili, že ani 'nablýskaná' investiční strategie není zárukou ničeho. Často jde v podobných případech jen o snahu zaujmout, vyvolat u (potenciálních) klientů dojem unikátního nápadu a přesvědčit je, že bez aktivní správy portfolia nebudou jejich výnosy stát za nic. Opak přitom bývá pravdou," uzavírá Ben Carlson.