KONTEXT: Volby do Evropského parlamentu a 5 zákonů lidské blbosti
Volby do Evropského parlamentu se blíží a propaganda všeho druhu (opět) jede naplno. V kontextu odhalených masových manipulací v případě brexitu a amerických prezidentských voleb se tentokrát o síle Facebooku a spol., motivaci manipulátorů a možné obraně alespoň diskutuje. Netknutá nicméně zůstává achilovka demokracie, tedy neschopnost či neochota většiny učinit kvalifikované a racionální rozhodnutí.
Hlupáci po celém světě mají několik společných rysů – je jich všude hodně, jsou iracionální a škodí ostatním, aniž by z toho něco měli, shrnul v roce 1976 Carlo Cipolla, profesor ekonomické historie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, závěry své analytické výpravy do hlubin hlupákovi duše.
Při pročítání jeho práce jsem opakovaně narážel na poznatky a postřehy, které se mi zdály být relevantní (nejen) v kontextu celosvětově rostoucí poptávky po antisystému, jež je podle Financial Times v novodobé historii bezprecedentní. A i proto jsem se před blížícími se volbami do Evropského parlamentu, mnohými experty označovanými za křižovatku dějin společné Evropy, rozhodl nabídnout bez dalšího komentáře pět zákonů stupidity podle Cipolly.
1. Pokaždé a nevyhnutelně lidé podcení počet hlupáků v dané skupině. Ať odhadnete počet hlupáků ve svém okolí na jakkoli vysokou úroveň, podstřelíte. Propadnete totiž iluzi, že některé irelevantní faktory, jako jsou zaměstnání, dosažené vzdělání nebo bohatství, v tomto směru hrají roli.
2. To, zda je člověk hlupák, nesouvisí s jeho dalšími vlastnostmi. Hlupáky najdete všude. V každém národu, skupině definované pohlavím nebo třeba mezi profesory či účastníky zasedání v Davosu je jich určité množství. Kolik, to ovšem není možné určit. Pokus o to by navíc popřel první zákon.
3. Hlupák svými kroky škodí ostatním, aniž by z toho něco měl. Moudrý člověk zvládne svými činy obohatit sebe i ostatní, bandita obohatí sebe na úkor ostatních, bezmocný obohatí ostatní na svůj úkor. Pouze hlupák škodí ostatním a zároveň (většinou) i sobě. Jde o zlatý zákon stupidity.
4. "Nehloupí" opakovaně podceňují škody, které hlupáci mohou napáchat. Vždy, všude a za jakýchkoliv okolností srážka s blbcem (ať v podobě skutečného střetu, nebo jen přiznání existence a následného zaangažování) bolí. Jde o drahou chybu, již ovšem lidé neustále opakují.
5. Hlupák je nejnebezpečnějším archetypem člověka. Zda danou skupinu (společnost) hlupáci potopí, nebo nepotopí, záleží na skladbě "zbytku". Tam, kde dochází k implozi či explozi, jej tvoří vysoké procento banditů a nemálo bezmocných. V ostatních případech narazíme na dostatek moudrých.
Význam blížících se voleb do Evropského parlamentu včetně jejich očekávaného výsledku diskutovali na platformě Alter Eko ekonom Petr Zahradník a politolog Jiří Pehe (jejich celý rozhovor ZDE).
Co dodat? Čistou mysl, pevnou ruku a vše zlé (a hloupé) pryč!
Aktuality
