KONTEXT: Rozvíjející se trhy jdou pod gilotinu. Ať žijí rozvíjející se trhy!
Tlak na rozvíjející se trhy roste, některé země se tak v horizontu měsíců mohou ocitnout na hraně krize. Platí to také o nedávných růstových premiantech, kteří začínají cítit dopady útěku globálního kapitálu od rizika a obchodních válek mezi USA a Čínou, varovali o víkendu účastníci summitu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Investoři by se proto měli připravit na krev v ulicích a s ní spojené nákupní příležitosti.
Žebříčku nejrychleji rostoucích ekonomik i letos vévodí zástupci Afriky a rozvíjející se Asie, jejich globální náladou poháněný růst ale zpomalí. Svět jako takový totiž šlape na brzdu, varuje Mezinárodní měnový fond, který poprvé od roku 2016 snížil očekávaný růst HDP, a rozvíjející se ekonomiky na to doplatí. Již nyní jsou mnohé kvůli geopolitickým třenicím a s nimi spojené nejistotě pod tlakem, ten se přitom v důsledku zpřísňování měnové politiky Fedu dále stupňuje.
Kolumbijská centrální banka proto například posiluje devizové rezervy a ta indonéská slibuje něco podobného. Ekonomiky na chatrném podloží, jako jsou Argentina a čerstvě Pákistán, již hodily ručník do ringu a požádaly o mezinárodní pomoc. Další, jak se o víkendu nechali slyšet zástupci Kolumbie či Mexika, by se mohly zanedlouho přidat.
Globální instituce očekávají od rozvíjejících se zemí jako celku i v dalších letech vyšší výkonnost než od ekonomik vyspělých. V důsledku zpomalení světového hospodářství, narůstající nervozity investorů a přísnější měnové politiky se nicméně podle nich ukáže, kdo v době přílivu hojnosti (daného mimořádně uvolněnou měnovou politikou hlavních centrální bank) "plaval bez plavek".
Zatímco některé země tak projdou bolestným vystřízlivěním, další si budou nadále užívat dividendy spočívající v narůstajícím napojení na globální ekonomiku a s tím souvisejícího posilování střední třídy. Ta má podle konzultantů z EY do roku 2030 globálně nabobtnat o tři miliardy lidí, a to takřka výhradně díky rozvíjecím se zemím. Pod globální konzum, který ještě v roce 2000 táhly z méně než 20 %, by se tak měly podepsat z více než dvou třetin.
Otázkou dne tedy je, na které rozvíjející se ekonomiky napříště vsadit a jakých se naopak zbavit. Komplexní odpověď, vedle zdravého fiskálního rámce a rozumné měnové politiky, by přitom měla zahrnovat strukturu ekonomiky, respektive její rezistenci vůči externím šokům.
Výzkumníci z harvardského Centra pro mezinárodní rozvoj něco podobného přetavili do indexu měřícího komplexitu, tedy míru diverzifikace a sofistikovanosti výroby. Na základě toho jim vyšlo, že by mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky do roku 2026 měly patřit Indie nebo Uganda, tedy zástupci nejrobustněji posilující desítky (nejen) pro tento rok. Naopak Pobřeží slonoviny či Bangladéš, patřící v posledních letech mezi premianty, nejspíše budou ztrácet dech. Navzdory tomu (a aktuálním varováním) ale rozvíjející se země nejsou na odpis, očekávaný hromadný výplach naopak (tradičně) nabízí příležitosti k nákupům kvality se slevou.
