Brexit: Jak velká část české produkce je v sázce?
Často se přetřásá standardní statistika, podle které do Spojeného království putují přímo či nepřímo (třeba přes Německo) vývozy v hodnotě zhruba 7 % českého HDP. Z tohoto hlediska by neúspěch při dojednávání obchodních vztahů Británie s Evropskou unií mohl mít na Česko enormní vliv. Pod pokličku hospodářských statistik nahlédl ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.
Může se zdát, že kdyby došlo na nejčernější scénář vývoje obchodních vztahů Británie a EU (což by byl přechod na celní a ostatní překážky na úrovni, kterou unie nahlásila na půdě Světové obchodní organizace), a kdyby navíc tento scénář – čistě hypoteticky – vedl k úplnému konci vývozů z Česka do Británie, český HDP by mohl klesnout o zmíněných 7 %. Což by byl šok jako hrom, dokonce větší, než jaký byl dopad světové finanční krize na českou ekonomiku v roce 2009.
Skutečnost je ale trochu jiná. Zaprvé, je potřeba se ptát nikoli na celkový objem vývozu z Česka do Británie, nýbrž na tu jeho část, která pochází skutečně z Česka. Pokud do Británie doputují z Česka láhve s pivem, přičemž láhve Česko dováží z ciziny, a skutečně česká je tedy jen tekutina v nich, českou přidanou hodnotou je pouze ona náplň. Brexit by tudíž měl české firmy a zaměstnance trápit pouze ohledně možného rušení výroby této české přidané hodnoty, tedy hodnoty samotné náplně, nikoli celkového vykázaného českého vývozu, tedy piva i s láhví.
Zadruhé, cla, kvóty a další překážky se budou týkat především hotových výrobků a služeb pro domácnosti, nikoli polotovarů a služeb pro firmy. Překážky pro dovoz vstupů používaných britskými firmami by totiž těmto firmám zvyšovaly náklady, a tím poškozovaly jejich konkurenceschopnost. Ohrožená poklesem poptávky v důsledku brexitu je proto především ta česká přidaná hodnota, která je po příchodu do Británie spotřebována bez dalšího využití ve vývozu z ostrovního království.
V součtu podle údajů OECD vychází, že v roce 2015 (novější čísla nejsou) bylo v Británii bez dalšího vývozního využití spotřebováno jen zhruba 2,5 % celkové české přidané hodnoty. Přes polovinu toho, co v Česku vyprodukujeme, si také spotřebujeme, lehce přes 8 % se toho spotřebuje v sousedním Německu.
Jinak řečeno, horní odhad problémů plynoucích české ekonomice z brexitu (po skončení nynějšího přechodného období) tedy zní nikoli 7 %, nýbrž 2,5 %.
Jde ale o horní odhad, skutečnost bude ještě výrazně nižší. I kdyby se Británie a EU vůbec nedohodly, takže by obchodní vztahy přešly na režim, který před časem EU (tehdy včetně Británie) nahlásila při jednáních Světové obchodní organizace, pak například cla na dopravní prostředky by se pohybovala kolem 10 %. To asi není sazba, která by zájem Britů o auta z Česka kompletně zlikvidovala. Pravděpodobný dopad tvrdého brexitu na růst českého HDP by proto byl jen lehce přes 1 procentní bod.
Zdroj: Česká spořitelna
