Zlato: Poptávka centrálních bank bude cenu dále podporovat
Poslední růstová vlna na zlatě začala s koncem července a trvala bez zásadnější korekce plných 11 týdnů, čímž se v historii zařadila mezi ty delší. Během tohoto období vzrostla cena zlata o téměř 20 % a obstarala téměř celý letošní růst, který od začátku roku činí zhruba 22 %.
Nejen, že cena snadno překonala původní historické maximum na úrovni 1 265 USD za trojskou unci z poloviny června, ale nezastavila ji ani hranice 1 300 dolarů a po několika marných pokusech o obrat trendu zpět pod 1 300 zdolala rychle rovněž 1 350 USD. Nové historické maximum z poloviny října stanovila na 1387 dolarech.
Je proto vysoce pravděpodobné, že i letos zakončí tento drahý kov s kladnou meziroční výkonností. Půjde již o desátý růstový rok v řadě. Během těchto růstových let posílilo zlato (vyjádřeno v dolarech) o více než 400 %. Poslední růst však patřil mezi ty hlavní v dlouhém cyklu a byl natolik výrazný, že by si z krátkodobého pohledu, stejně jako tomu bylo v předchozích případech v minulosti, zasloužil zdravou konsolidaci (viz například únor 2003, prosinec 2004, květen 2006, březen 2008 a únor a prosinec 2009).
Za růstem je kvantitativní uvolňování a nejistota
Hlavním tématem, které stálo za aktuálním posílením nejen zlata, ale vlastně i ostatních komodit, bylo investory očekávané druhé kvantitativní uvolňování v USA, tedy v konečném důsledku další tisk peněz – tlak na jejich znehodnocení a nastartování inflace. V reakci na to začal proti koši měn oslabovat americký dolar.
VIDEO: Rozhovor s Patrikem Hudcem o cenách zlata
Zvýšený tlak na oslabení své domácí měny, jehož primárním smyslem je podpora exportu a trhu práce, však nevyvíjejí jen Spojené státy. Za devalvaci jenu intervenovala rovněž japonská centrální banka a články o snahách USA a Evropy donutit Čínu, aby nechala posílit jüan, tedy ve výsledku oslabit měny především rozvinutých zemí, patřily v září a říjnu mezi nejčastěji uveřejňované. Roční poptávka po zlatě se pohybuje zhruba okolo 3 300 tun. Pouze necelých 2 500 tun je však uspokojeno těžbou, která navíc v uplynulém desetiletí měla sestupnou tendenci především vlivem propadu těžby v Jihoafrické republice. Zbytek se musí obstarat recyklací a v předchozích letech také rozprodejem zlatých rezerv evropských centrálních bank.
Poptávka je z větší poloviny tvořena potřebami šperkařského průmyslu. Hlavním faktorem je však prudký nárůst podílu investorů na celkové poptávce, který již dosáhl téměř 40 % a dále roste, a výše zmíněná změna v chování centrálních bank.
Aktuální cenu zlata sledujte zde
Objem zlata v držení investorů dokonce podle posledních odhadů překonal veškeré zlaté rezervy na světě. Jednou z nejčastěji zmiňovaných příčin krom znehodnocování měn jsou celkové obavy z nejistého výhledu a přílišného zadlužení některých států, které se jeví jako velice obtížně zvládnutelné.
Navíc evropské centrální banky během růstového cyklu nepřetržitými prodeji snížily své zlaté rezervy o několik tisíc tun v rámci obnovované pětileté dohody 15 bank ze září 1999, která limitovala jejich prodeje na maximálně 400 tun ročně. K obratu došlo během třetího čtvrtletí 2009, kdy se tento trend obrátil.
Evropské centrální banky se postupně rozhodly prodeje zastavit, a některé dokonce začaly na trhu nakupovat, čímž se přidaly k jiným centrálním bankám především z rozvíjejících se zemí, jako jsou Čína, Indie, Rusko, Brazílie, Filipíny a další. Ty zlato intenzivně skupují několik posledních let. Výpadek na straně nabídky a její částečný přesun na stranu poptávky přirozeně tlačí cenu zlata dál nahoru. A bude to právě investorská poptávka, která bude hrát rozhodující roli v budoucím vývoji ceny zlata.
