Poptávka po zlatě v třetím čtvrtletí klesla na osmileté minimum, výrazně ochladl zájem investorů o zlaté ETF

Světová poptávka po zlatě v letošním třetím čtvrtletí meziročně klesla o 9 % na 915 tun. Výrazně se propadl zájem o burzovně obchodované fondy investující do žlutého kovu, naopak zájem investorů o fyzické zlato se zvýšil. Vyplývá to z analýzy Světové rady pro zlato.
Celosvětová poptávka po investičním zlatě dosáhla v období od července do září 241,2 tuny, zájem byl ovšem takřka výhradně o fyzický kov, zlaté mince a slitky se zasloužily o poptávku ve výši 222,3 tuny. Poptávka po zlatě v podobě burzovně obchodovaných fondů (ETF) dosáhla 18,9 tuny.
Poptávka po investičním zlatě (3Q2017)
Zatímco zájem o fyzický kov se tak meziročně zvýšil o 17 %, poptávka po zlatých ETF spadla o 87 %. Od začátku letošního roku dosáhla poptávka po zlatě prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů necelých 180 tun.
Důvodem slabého zájmu o zlaté ETF byla podle Světové rady pro zlato v uplynulém čtvrtletí absence katalyzátorů poptávky. Zájem nedokázala dostatečně zvýšit ani eskalace napětí mezi Spojenými státy a KLDR.
O zlaté slitky a mince byl velký zájem v Číně, kde poptávka stoupla o 57 % na 64,3 tuny. Zpráva uvádí, že tamní poptávku podporovaly především obavy z možné depreciace jüanu a výhled růstu inflace.
Meziročně slabší byla naopak poptávka po fyzickém investičním zlatě v Indii, která je druhým největším trhem světa se zlatými slitky a mincemi. Poptávka po zlatých mincích a slitcích se v druhé nejlidnatější zemi světa v třetím kvartálu meziročně snížila o 23 % na 31 tun, a to zejména vlivem dalších změn v oblasti regulace a daní.
Poptávka po zlatých mincích a slitcích v Německu a USA
Poptávka po zlatých špercích byla v třetím čtvrtletí meziročně stabilní, celosvětově klesla o tři procenta na 478,7 tuny. Podobně jako v případě fyzického investičního zlata se i poptávka po zlatých špercích zvýšila v Číně (+13 % na 159,3 tuny), zatímco v Indii klesla (-25 % na 114,9 tuny). Za období od ledna do září dosáhla globální poptávka po zlatých špercích 1 457,3 tuny, přičemž třetí kvartál byl jednoznačně nejslabším obdobím.
Poptávku v Indii sráželo v uplynulém čtvrtletí zavedení 3% jednotné nepřímé daně na zboží a služby. Negativně působilo na poptávku po vzácných kovech také pokračování protikorupčního tažení, úřady se totiž začaly v druhé polovině srpna v důsledku legislativních změn intenzivněji zajímat rovněž o trh s drahými kameny a kovy.
Poptávka po zlatých špercích ve Spojených státech (1.-3. čtvrtletí)
Výrazně vyšší zájem o žlutý kov byl v létě a na začátku podzimu patrný ze strany centrálních bank. Jejich poptávka se v třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o čtvrtinu na 111 tun. Dominantními kupci byly nadále centrální banky Ruska, Turecka a Kazachstánu, které se zasloužily o 90 % celkové globální poptávky. Zlaté rezervy kazašské centrální banky za posledních pět let narostly o 185 tun, v třetím čtvrtletí dosáhla její poptávka 10 tun.
Nejvíce zlato od července do září nakupovala ruská centrální banka, jejíž poptávka dosáhla 63 tun. Poptávka Turecka činila 30 tun. Zlaté rezervy ruské centrální banky činily ke konci třetího kvartálu bezmála 1 780 tun. Od začátku roku přibylo v sejfech ruské centrální banky téměř 164 tun žlutého kovu.
Poptávka po zlatě ze strany centrálních bank
Do technologického sektoru v uplynulém čtvrtletí zamířilo 84,2 tuny zlata, meziročně o dvě procenta více. Mírně stoupla poptávka ze strany výrobců elektroniky (+3 % na 67,3 tuny), naopak se snížila poptávka po zlatě pro stomatologické využití (-7 % na 4,2 tuny).
Zvýšený zájem o zlato byl v technologickém sektoru patrný především v oblastech výroby paměťových čipů a výroby mobilních telefonů, poptávka se ale zvýšila ve všech dílčích sektorech výroby elektroniky. Zájem o žlutý kov ze strany jihokorejských výrobců elektroniky stoupl o 10 %, poptávka tchajwanských firem se zvýšila o 9 %.
Vývoj poptávky po zlatě v technologickém sektoru (1.-3. čtvrtletí)
Na straně nabídky se v letošním třetím čtvrtletí nejvýrazněji snížil objem recyklovaného zlata (-6 % na 315,4 tuny). Objem nově vytěženého zlata v třetím kvartálu meziročně klesl o procento na 841 tun, od začátku roku ale dosáhl objem těžby rekordních 2 420 tun. V třetím čtvrtletí pokračoval pokles těžby zlata v Číně, změnit by se přitom tento trend zřejmě neměl ani v dalších čtvrtletích, protože se tamní těžaři musejí nově vypořádávat s přísnějšími kontrolami dopadu svých aktivit na životní prostředí.
Vývoj světové poptávky po zlatě a struktura poptávky v 3Q2017
Zdroj: World Gold Council