Jak přežít ve světě nízkých výnosů

Odtrhněte oči od krátkodobého vlnobití na trzích. Je potřeba se zaměřit na dlouhodobé trendy. Do budoucna bude daleko těžší získat na trzích výnos, s jakým mohli investoři počítat dosud. Vítejte ve světě "nového normálu", tedy prostředí nízkých výnosů.
Proč už nelze čekat stejné průměrné výnosy jako v minulosti?
Budoucí výnosy budou pravděpodobně nižší než v minulém století mimo jiné vlivem rostoucího bohatství. Nad tímto paradoxem se například zamýšlí William Bernstein v podzimním vydání Financial Analysts Journal v článku The Paradox of Wealth. Kritizuje optimistický pohled Jeremyho Siegela, profesora z Whartonu, na budoucnost světové ekonomiky. Přestože Bernstein souhlasí se Siegelovou analýzou, nesdílí optimismus ohledně investičních výnosů.
Teorie i dlouhodobá empirická data dokládají, že ekonomický růst snižuje výnosy z aktiv tím, jak omezuje "netrpělivost" spotřebitelů, kteří jednoduše už neutratí vše, co mají, a mění nabídkově-poptávkovou dynamiku kapitálu. Je to daň za život v bezpečnějším, zdravějším, více prosperujícím a inteligenci nakloněném světě.
Bernstein popírá představu, že lze naivně extrapolovat minulé výnosy do budoucna. Podle něho žijeme ve světě, který je technologicky a demograficky odlišný od toho z 20. století.
Tématu se chopil také Tadas Viskanta v knize Abnormal Returns: Winning Strategies from the Frontlines of the Investment Blogosphere. Zamýšlí se nad tím, jakou relevanci dnes mají akciové výnosy z dřívějších období.
Proces investování do akcií byl dříve diametrálně odlišný. Investor musel být daleko odvážnější, informace byly vzácnější a náklady vyšší. Akcie působily mnohem spekulativněji než dnes. V současnosti máme k dispozici téměř neomezené množství dat, poplatky jsou skoro nulové a obchodovat s akciemi lze pouhým kliknutím myši. Současný akciový investor už nečelí stejným překážkám jako ten z minulého století. Proto je potřeba brát dlouhodobé odhady výnosů s nadhledem.
Nejen technologie a bohatství mění svět. Působí i demografie
Neils Jensen se v Absolute Return Letter blíže zaměřuje na vliv demografie na světovou ekonomiku a finanční trhy. V rozvinutém světě bude podle něho rychle stárnoucí obyvatelstvo působit na akciové výnosy jako brzda. U mladých trhů jsou vyhlídky smíšené, nicméně multinacionální země budou mít příležitost těžit z rostoucí světové střední třídy.
Až na několik výjimek jsou dnes velké firmy globální a ve srovnání s minulostí mnohem méně závislé na svém domácím trhu. Fakt, že Švýcarsko a s ním většina Evropy během následujících 15 let rychle zestárnou, dopadne na Nestlé mnohem méně, než by bývalo před 20 až 30 lety. Proto je potřeba dívat se na každou zemi nejen v podmínkách toho, kde se nachází v "demografickém potravním řetězci", ale také na to, kdo tvoří její akciový trh.
Technologie a demografie nemusejí být nutně danými budoucími trendy. Lze přijít na množství scénářů (pozitivních či negativních), které mohou nastoupenou dynamiku narušit.
Máte dost naspořeno?
Prostředí nízkých výnosů má velké dopady na osobní finanční plánování pro společnost jako celek. Penzijní plány jsou nastaveny na příliš vysoké tržní výnosy. Pokud velcí i drobní investoři nebudou schopni vygenerovat tyto výnosy ze svých úspor, bude potřeba přistoupit jak ke změnám spořicích plánů, tak životního stylu, aby si zajistili důstojné stáří. Bernstein vidí vedle pozitivní role technologií také výhody zavedení povinného systému spoření.
Zdroj: Abnormal Returns