Investiční bublina, která jen tak nesplaskne

Prodeje na aukci impresionistického a moderního umění v aukčních síních Sotheby's dosáhly 178,6 milionu liber. Šlo o druhou největší celkovou sumu na londýnských aukcích. Christie's zaznamenala nižší, avšak stále vysoké aukční prodeje v hodnotě 71,5 milionu liber.

Ve srovnání s květnovými prodeji na aukci Christie's v New Yorku jde ale o zanedbatelné částky. Kupující zde zaplatili závratných 179,4 milionu USD za Les Femmes d'Alger od Pabla Picassa a 141,3 milionu USD za l'Homme au Doigt od Alberta Giacomettiho.

Nezastavitelná růstová spirála trhu s uměním je podle všeho "novým normálem" a mnozí tržní pozorovatelé rezignují na své dřívější spekulace o nevyhnutelném krachu trhu.

V neproniknutelných intrikách sekundárního trhu s uměním se člověk snadno ztratí - se všemi těmi garancemi třetích stran, prémiemi kupujících a všeobecnou netransparentností byznysu -, prakticky ale neexistuje důvod, proč se domnívat, že může trh s uměním čekat podobný typ krachu, jaké zažíval v posledních 30 letech.

Co lze vyčíst z posledního vývoje na londýnských aukcích umění?

1. Rostoucí poptávka po moderním umění

Na aukcích jsou ve stále větší míře akceptovány modernistické trendy umění. Například abstraktní umění, jako je Suprematismus, 18. provedení od Kazimira Maleviče, bylo na londýnské aukci Sotheby's původně vnímáno jako příliš složité.

Prodeje takovýchto děl dokazují, že si první polovina 20. století zasluhuje stále více pozornosti jako důležitá součást moderního umění. Modernismus je nyní zcela nekontroverzní a sběratelé o něj projevují stále větší zájem.

2. Nakupující rozlišují "vzácné" od "skutečně vzácného"

Tento fenomén lze ilustrovat na kontrastu mezi obrovskými tržbami z prodeje Picassových Les Femmes d'Alger v New Yorku a aukcí posledního Picassova portrétu v Londýně. I přes zavedené jméno kupující vnímali rozdíl.

Portfoliomanažer miliardového hedgeového fondu Steve Cohen je ochoten zaplatit za získání Alberta Giacomettiho do sbírky 141,3 milionu USD. I když se ceny částečně odvíjejí od jména autora, kvality díla a podobně, v praxi obecné povědomí o autorovi ještě nevypovídá o vzácnosti jeho konkrétního díla. Právě vzácnost je na trhu s uměním klíčová, všechno ostatní je podružné.

Vzácnost zajišťuje umění funkci "uchovatele hodnoty". A právě ochranu hodnoty v době rostoucí světové prosperity největší boháči vyhledávají.

3. Světový ekonomický růst již netáhne jen západ

Na rozdíl od situace před dvaceti až třiceti lety žijeme ve světě, v němž ekonomický růst posiluje hlavně mimo západní ekonomiky - v Latinské Americe, Číně, Indii a jihovýchodní Asii - ani nemluvě o růstu petrodolarových ekonomik.

S globální prosperitou jde ovšem ruku v ruce politická nestabilita. Zájmem elit je udržet si otevřené dveře k příležitostem, a proto si mnoho bohatých volí život mimo zemi původu. Využívá příznivého daňového prostředí v zahraničí nebo prchá před riziky spojenými s autoritářskými režimy. Čínské a ruské elity posílají své děti stále více do britských škol a i s celými rodinami se sem stěhují.

4. Ochrana před krachem "papírového" peněžního systému

Pokud jste bohatý Rus, jistě se budete poohlížet po možnostech ochrany svého bohatství před nestabilitou rublu. Při hledání alternativ se nabízí investice do umění. Do několika kousků dřeva a plátna politého barvami nejsou koncentrovány jen tisíce liber, jde o miliony.

Giovanni Gasparini z Christie's tvrdí, že "umění je pro uložení hotovosti zajímavým aktivem, protože se přirozeně neznehodnocuje, jako tomu je například u jachet, které mohou vlivem technologických inovací rychle zastarávat". Navíc jejich provoz stojí peníze a nakonec je potřeba je odepsat a koupit nové. Naopak Malevič si hodnotu udrží dlouhodobě a náklady na jeho držení také nebudou ve srovnání s jachtami tak vysoké.

5. Globální diverzifikace investic

Investice do umění znamená pro investory z mladých trhů koupi díla mimo domovský trh. Podle Art Newspaper byla mnohá z děl Picassa na aukci Christie's prodána kupcům z Asie. Lze z toho usuzovat, že extrémně vzácné modernistické umění je nyní v mnoha ohledech na vrcholu kulturní hierarchie a nezná národní hranice. U zahraničních sběratelů je západní moderní umění zkrátka v kurzu. V roce 2012 šel například Cézanne za 250 milionů USD do Kataru.

Trh s uměním odráží skutečnost, že svět bohatne. Je to ekonomický růst, který vede v Indii, Číně a dalších zemích k dalšímu bohatnutí již nyní mimořádně bohatých vrstev společnosti. Západní ekonomiky nerostou tak rychle a zbytek světa je dohání. Prodeje klasického západního umění budou tento trend následovat.

Přesun bohatství ze západu na východ a jih je světovým fenoménem současnosti. Na rozdíl od bublin na trhu s uměním v minulosti, které byly úzce spjaty s národními ekonomikami, je tentokrát růst rozdělený mezi mnoho významných center ekonomické aktivity a do regionů zažívajících ekonomický růst.

Vývoj vrhá na západní ekonomiky stín. Zaostávají ve výrobě - iPhony jsou možná designovány v Kalifornii, ale vyráběny v Číně. V jednom si ale západ stále drží prvenství - v moderním umění, po němž je nyní větší poptávka než kdy jindy.

Zdroj: artnet news