Výprodeje na burzách reflektují slabší ekonomický výhled

Podle mého názoru bylo hlavní rozbuškou číslo o růstu americké ekonomiky minulý pátek. Růst amerického HDP byl ve druhém čtvrtletí oproti odhadu analytiků slabší, přičemž zásadní negativní informací byla výrazná negativní revize růstu HDP za poslední kvartál loňského a první kvartál letošního roku. Například růst v letošním prvním čtvrtletí byl revidován z 1,9 na pouhých 0,4 %. Růst americké ekonomiky tak byl za posledních devět měsíců mnohem slabší, než se dosud předpokládalo.

Pozitivní reakce na dosažení dohody o dluhovém stropu USA byla velice krátká. Investoři si sice oddechli, že bylo krátkodobé riziko bankrotu největší ekonomiky světa zažehnáno, nicméně dosažená dohoda je evidentně polovičaté řešení a dlouhodobě problematický stav amerického rozpočtu a zadluženosti příliš neřeší.

Na finančních trzích se také negativně projevily známky zpomalování jádrových ekonomik eurozóny, a to především Německa. Ještě před měsícem se mluvilo o tom, že německý ekonomický motor táhne celou Evropu včetně problémových států na periferii, které ekonomicky stagnují nebo jsou již jako v případě Řecka v recesi. Německo na tom bude i nadále poměrně dobře, nicméně bylo evidentní, že velmi vysoké tempo ekonomického růstu z minulých kvartálů není dlouhodobě udržitelné.

Výrazným negativním stimulem pro finanční trhy bylo prohlubování dluhové krize eurozóny. V posledních dnech se totiž zdá, že se investoři začínají odvracet také od Španělska a především Itálie, která je třetí největší ekonomikou eurozóny. Výnosy 10letých italských dluhopisů před dvěma týdny činily 5,41 %, dnes dosahují 6,11 %. Případný další růst požadovaných úroků z italského státního dluhu jej může učinit neudržitelným. Laciná prohlášení italských politiků, že je ekonomika Itálie silná a její bankovní sektor robustní, rozhodně ničemu nepomáhá. Místo toho by měli přijít s jasným a koherentním plánem, jak s růstem státního dluhu skoncovat.

Celkově tak můžeme říci, že se ekonomická situace a nálada na obou stranách Atlantiku za poslední týden výrazně zhoršila. Zpomalení hospodářského růstu bude o něco větší, než se doposud předpokládalo.

Dobré korporátní výsledky a vcelku atraktivní ocenění akciových trhů tak šlo v posledních dnech na druhou kolej, na první místo se totiž dostal negativní tržní sentiment a růst rizikové averze. Dlužno dodat, že nižší očekávané tempo růstu světové ekonomiky se projeví v nižších odhadech korporátních zisků, což korekci cen akcií ospravedlňuje. Na druhou stranu jsou valuace neboli ocenění globálních akciových trhů z historického hlediska poměrně atraktivní, což může pro investory se střednědobým až dlouhodobým horizontem představovat zajímavou investiční příležitost.