Tibor Bokor (WOOD & Company): Krize na Ukrajině připomněla ruské riziko. Na řadě firem v regionu lze nyní hodně vydělat
Na ruských a ukrajinských trzích jsou firmy, které nakupují za lokální měny a prodávají za dolary. Ty by na ukrajinské krizi a jejích důsledcích měly vydělat, říká analytik z londýnské kanceláře WOOD & Company Tibor Bokor. Specialista na telekomunikace, který léta pracoval v Moskvě pro banku Otkritie, proto například sází na společnost Luxoft, která najímá ukrajinské a ruské programátory a zákazníci jí platí v tvrdých měnách.
Ukrajinská krize hýbala v prvním čtvrtletí zejména ukrajinskými a ruskými burzami. Na západní trhy měla jen přechodný vliv, ale nepochybně přispěla k vyšší nervozitě. Jaký bude podle vás druhý kvartál?
Trh se v zásadě shoduje, že odpověď na tuto otázku nikdo nezná. Věci se mohou vydat oběma směry, co se vlivu Ukrajiny na trhy týče. Na jedné straně je možná eskalace a zabírání území ze strany Ruska, což by bylo pro globální trhy negativní, na straně druhé ruské a ukrajinské akcie už výrazně oslabily, takže pokud se situace uklidní a dojde k politické dohodě, budou zdražovat. Nazval bych to binárním stavem jak z pohledu globálního rizika, tak z pohledu dalšího vývoje cen ruských a ukrajinských akcií. Již před konfliktem o Krym navíc mladé trhy obecně ztrácely.
Rozvíjející se trhy se dostaly pod tlak kvůli utahování americké měnové politiky.
Přesně tak. To potvrdily například Turecko nebo Argentina. Podobné kroky mají na východoevropské a rozvíjející se trhy obecně značný vliv – zahýbou s náklady na kapitál a hodnotou akcií. Trhy, jako je například ruská burza, tak v poslední době utrpěly dvojí úder. Jsou tedy dole nejen kvůli ukrajinské krizi, byly hodně levné už před ní. Situace je proto hodně zajímavá a podle mě se na ní dá hodně vydělat.
V Londýně, v Praze i v Amsterodamu jsem zaslechl, že postup Moskvy na Krymu část zahraničních investorů od sázek na ruský trh na čas odradí.
Na nějaký čas jsme zapomněli, co je to ruské riziko a proč bychom měli chtít od investic v Rusku nadprůměrnou návratnost kapitálu. Teď nám Moskva připomněla, že tak to je nebo by mělo být. Přitom jsme aktuálně svědky poměrně nízkých čísel, například ruské dluhopisy se obchodují se zhruba 8% výnosy, zatímco turecké s 10%. Rusko je tedy stále finančními trhy vnímáno jako relativně bezpečná investice, prémie za riziko je stále relativně malá. To je důsledek toho, že má země na státních účtech hodně hotovosti, posledních deset let totiž díky solidním prodejům ropy posilovala rezervní fondy. Z tohoto pohledu je Rusko celkem stabilní ekonomika. Na druhou stranu je fakt, že její výhled není zrovna růžový.
Ruská ekonomika má podle agentury S&P velké strukturální problémy. Ukrajinská krize jen zvýraznila potřebu věci od základu měnit. I proto byl Rusku snížen rating.
V příštích dvou, třech letech ruské hospodářství poroste jen o 1 až 2 %, což je na tuto zemi opravdu málo. To z pohledu investora znamená, že jsou sektory, kterých je potřeba se vyvarovat. Nedávno jsem měl road show a měl jsem možnost mluvit s investory v západní Evropě a v Americe. Aktuálně někteří z těch, kteří alokují peníze po celém světě, mají v Rusku poměrně malé pozice, ale zatím je neprodávají. Jinými slovy, globální investoři, kteří hýbou trhy, zatím vyčkávají. Kdyby se nicméně krize dále vyhrocovala a tito globální hráči by začali vyprodávat, přijdou mnohem větší propady než dosud.
Máte k Rusku, k politické ekonomii, která nyní hýbe trhem, podobný přístup?
Z pohledu politického a z pohledu specifického ruského rizika se objevily věci, které před ukrajinskou krizí nebyly vidět. Je otázka, jak to trh ocení. Dosud byly výprodeje umírněné, což souvisí i s tím, co se děje jinde ve světě. I proto si podle mě ruská vláda troufla udělat takto riskantní tah. Rusové vědí, že globální situace nevytváří nějaké zajímavé investiční příležitosti. Kapitál z Ruska tedy nemá konkrétní adresu, na kterou by odešel. Čína je momentálně velký otazník, Afrika a Jižní Amerika jsou na tom špatně a východní Evropa je na to, aby pohltila tak obrovský kapitál, příliš malá. Momentálně tedy investoři nemají kam utéct. Jistě, mohou jít do západní Evropy a Ameriky, což ale nejsou typické cíle, kam proudí peníze alokované na rozvíjející se trhy. Z jednoho mladého trhu na druhý se peníze přelijí rychle, z emerging markets do vyspělého světa to ale trvá.
Jak tedy nyní Rusko a Ukrajinu hrát? A jak je hrajete vy?
Dívám se na společnosti nebo sektory, které vyvážejí a prodávají v dolarech, ale mají náklady v lokální měně. Ukrajinská a ruská měna jsou slabé, navíc ještě mohou oslabovat. Firmy, které vyvážejí softwarové produkty, nebo třeba železnou rudu, tak na současné krizi relativně vydělají. Ze sektoru telekomunikací a technologií, na který se soustředím, se mi hodně líbí firmy jako Yandex a Mail.ru, tedy internetové společnosti, nebo firmy jako Luxoft, které dělají softwarový outsourcing (najímají na Ukrajině a v Rusku a prodávají za dolary). Pokud nenastane katastrofický scénář, pokud na Rusko nebudou uvaleny opravdu významné sankce, což nepředpokládám, firmy jako Luxoft na krizi vydělají.
Investicím do ruských aktiv je věnován Investiční večer 8. dubna 2014.
