Sociální sítě a cenzura: Bez nestranných pravidel to nepůjde
Investoři by neměli přehlížet otázky týkající se svobody projevu na sociálních sítích, opatření jednotlivých společností ohledně vyjadřování uživatelů ani vládních kroky směrem k velkým technologickým společnostem. V rámci vlny negativní nálady po amerických prezidentských volbách se ukázalo, že by provozovatelé sociálních sítí měli mít nastaveny hranice vnějšími autoritami. Do té doby je nutné, aby tyto firmy měly na svých platformách jasná, transparentní a nestranná pravidla a nezávislý dozor. Jen tak bude zajištěna spravedlnost a konzistentnost, a to jak z hlediska demokracie, tak dlouhodobé životaschopnosti těchto společností.
Svoboda projevu a digitální etika
Zákaz a zastavení aktivit bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na různých sociálních sítích je dobře známým vyústěním povolebního dění v USA. Problémem sociálních sítí je to, jak nastavit vhodnou hranici mezi přijatelným a nepřijatelným projevem, a zda jsou to vůbec ony, které mají tuto hranici nastavovat.
Hlásíme se k digitální etice, zejména co se týče:
- dezinformací – závazek k pravdivé a upřímné debatě na platformách,
- on-line podvodů – ochrana uživatelů před on-line kriminalitou,
- ochrany osobních údajů – ochrana soukromí uživatelů a kontrola nad jejich údaji,
- blahobytu on-line – boj proti škodlivému obsahu (například rasismu, sexuální diskriminaci, podněcování k trestnému činu) a podpora uživatelského rozhraní v nejširším slova smyslu.
Je potřeba, aby společnosti kontrolovaly své sítě. Většinu problémů by vyřešilo stanovení jednoznačných zásad pro to, co je přijatelný obsah, a důkladná a transparentní hierarchie potenciálních kroků v případě jejich porušení. Určitý obsah je samozřejmě zakázaný – násilí, pornografie, rasismus, sexuální diskriminace a zjevně nepravdivá nebo nebezpečná tvrzení, neboť vytváří újmy a nerovnost příležitostí.
Existují však i spornější oblasti. YouTube nedávno zakázal aktivitu UK TalkRadio z toho důvodu, že "zveřejnilo materiály, které byly v jednoznačném rozporu s odbornými doporučeními ohledně koronavirové pandemie", a to pouze proto, aby po veřejném pobouření rozhodnutí rychle zrušil. Podle nás je spravedlivé a zdravé diskutovat o myšlenkách svobodně bez obav z toho, že by se to vymstilo.
Technologické giganty dominují cloud computingu
Další dimenzí on-line debaty o svobodě projevu je monopolní a kartelové chování. Aplikace Parler, konzervativní pravicové fórum na sociálních sítích, byla odstraněna z Apple i Google obchodů s aplikacemi v důsledku násilí během zasedání Kongresu ve Washingtonu. Parler byl údajně odstraněn z důvodu propagace násilí a jeho užití během zasedání, částečně pak kvůli využití ke koordinaci protestů. Služba Amazon Web Services následně odmítla společnosti Parler poskytnout cloud hosting, čímž účinně omezila přístup k uživatelům. Ať už technologické giganty byly oprávněny odstranit Parler, či nebyly, incident ukazuje zranitelnost aplikací třetích stran při oslovování publika a sílu velkých technologických společností, pokud jde o možnost ovládnout informační toky.
Dozorčí orgány by mohly být částečným řešením. Mohly by se skládat z právníků, akademiků, novinářů a politických odborníků a působit v kvazi-soudní roli při přezkoumávání případů a sledování obsahu a přispívat k tvorbě nových opatření. Provozovatelé sociálních sítí mohou takové rady zřídit sami, jako to například nedávno učinil Facebook, ale je důležité, aby byly vnímány jako nezávislé a kompetentní, a měly tak legitimitu i v očích veřejnosti.
Kdyby byl trh sociálních sítí fragmentovanější, dalo by se tvrdit, že tyto platformy mohou mít svobodu v propagování určitého politického názoru, neboť by konkurence zajistila vyznění různých názorů, což je obecně případ mediálního trhu. Současnému prostředí sociálních sítí v západním světě ale dominují Facebook a Twitter. Kvůli tomu je eticky nezbytné, aby vedoucí společnosti upřednostňovaly nestrannost, pravdivost a závazek svobody projevu.
Regulace technologických gigantů
V rámci sociálních sítí zatím neexistuje žádná obstojná alternativa Facebooku a Twitteru. Facebook se svou sítí osloví každý měsíc téměř polovinu světové populace, což je třikrát více, než zvládnou podobné platformy, jako je například WeChat. Stát se kvalitní konkurencí je tedy extrémně obtížné a v dohledné době nepravděpodobné.
Americká federální obchodní komise zahájila v prosinci 2020 protimonopolní řízení proti společnosti Facebook, a to kvůli akvizicím společností Instagram a WhatsApp. Evropské regulační orgány pracují na nových zákonech, které by mimo jiné zabránily technologickým firmám ve zvýhodňování vlastních produktů v digitálních obchodech.
V sázce je mnoho
V krátkodobém horizontu by na Facebook a Twitter neměly mít dramatické a kontroverzní kroky, jako byl zákaz Donalda Trumpa, žádný negativní finanční dopad. Vzhledem k často vyhraněnému tónu komunikace bývalého amerického prezidenta bylo těžké jeho názory, tweety a příspěvky monetizovat, neboť se mu začala spousta značek vyhýbat. Z dlouhodobého hlediska ovšem vyvstávají pro investory nepříznivé faktory, například zvýšení nákladů na kontrolu obsahu a antimonopolní předpisy.
Sociální sítě si také potřebují udržet loajalitu svých uživatelů. My bychom přivítali závazek těchto společností ke svobodnému projevu, politické nestrannosti a k silným a transparentním regulačním opatřením. Zřízení nezávislých dozorčích rad je významným krokem k naplnění tohoto cíle. Pomohlo by obnovit důvěru ve zveřejňovaný obsah, oslovilo by to uživatele napříč politickými preferencemi a podpořilo společnost jako takovou.
