Průvodce vznikem tržního propadu
Šoky a kolapsy k akciovým trhům patří, s tím se musejí investoři smířit. Proč k nim dochází, jak jim čelit a kdy se objeví ten příští? Nejen to jsou otázky, na které by chtěli znát odpovědi všichni aktivní investoři.
Každý by chtěl vědět, kdy dojde k obratu býčího trendu v medvědí, a kdy je tedy vhodné zbavit se ziskových akcií (případně vědět, že je potřeba od nich dát ruce pryč). Převládá názor, že trhy jsou v posledních letech více či méně mikro efektivní a makro neefektivní. Znamená to, že hledat jednotlivé výnosné tituly je složité (protože jsou oceněné na první pohled správně), ale trh jako celek je oceněn neadekvátně. Je to trochu zjednodušené vysvětlení, ale celkem vystihuje, co se na trzích děje.
Na dané téma vznikla řada studií. Jednu takovou zpracoval také Blake LeBaron, ekonom z Brandeis University, a pokusil se jít opravdu do hloubky.
Ohledně toho, jak vznikají propady na trzích, má LeBaron poměrně jasno. "V průběhu vzniku poklesu rozmanitost přístupů upadá. Investoři začnou používat velice podobné obchodní strategie, které v tu chvíli fungují. Kvůli tomu se stávají tito hráči velice náchylnými ke ztrátám, i mírné snížení poptávky po akciích totiž může na trhu vyvolat významnou nestabilitu. Ekonomický mechanismus je jasný - obchodníci složitěji hledají někoho, komu by prodali cenné papíry, protože to chtějí udělat v podstatě všichni zároveň. Podle Walrasovy teorie tržní rovnováhy to vede k výraznému poklesu cen. Homogenita investorů se promítá také do snížení likvidity," píše ekonom.
LeBaron vlastně popisuje chování davu. Dostatečné množství hráčů investujících podle trendu udržuje trend sám o sobě silný, a to až do chvíle, kdy jednoduše ztratí podporu. Problém je v tom, že nikdo nedokáže určit, kdy skončí podpora trendu.
Každý by ale měl vědět, že k propadu nakonec vždy dojde. Zůstává ovšem otázka, kolik během něj akcie (nebo jiná aktiva) ztratí. Ben Carlson ze společnosti Ritholtz Wealth Management zhodnotil všechny dvouciferné procentuální ztráty akciového indexu S&P 500 od roku 1928 do roku 2016.
K tomu Carlson přidal frekvenci výskytu ztrát ve stejném období.
- 5% ztráty se vyskytují průměrně třikrát do roka.
- 10% ztráty se vyskytují průměrně jednou do roka.
- 15% ztráty se vyskytují průměrně každé dva roky.
- 20% ztráty se vyskytují průměrně každé tři až čtyři roky.
Jednotlivý případ se od průměru často i výrazně liší, ale základem je ukázat, že investoři musejí počítat s celkem častými ztrátami, a to během silných růstových trendů. Ani v tomto případě ovšem investoři nemohou vědět, zda jde o menší korekci, či začátek dlouhodobého medvědího trendu. Pomoci někdy mohou specifické ekonomické podmínky, úroveň ocenění či preference investorů. Nakonec je to ale vždy lidský faktor, který dokáže změnit korekci v dlouhodobý sestupný trend.
Carlson ještě vyjmenovává čtyři základní problémy, s nimiž musejí investoři počítat:
- Akcie zažijí období špatných výnosů.
- Akcie projdou korekcemi.
- Akcie zaznamenají medvědí trend.
- Akcie utrpí skokový propad.
Ti, kdo doufají, že seznam jakkoli napomůže jednoduchému řešení, ale budou zklamáni. Ke všem čtyřem tvrzením je totiž potřeba přidat dovětek "jen nevíme kdy". "Ovšem uvědomění si toho, že se něco stane, ale nemáte nad tím kontrolu, a zároveň nevíte, kdy a jak se to stane, může být pro investory nakonec osvobozující. Pochopení toho, co (ne)víte, je důležitým krokem správným směrem," uzavírá Carlson.
Zdroj: A Wealth of Common Sense
