Dalších 200 % ve hře: Budou akcie do roku 2026 na trojnásobku hodnoty?

Elizalde vychází z teorie, že se akciové trhy vyvíjejí v cyklech, které trvají jedním i druhým směrem zhruba 17 let. Tím pádem by americké akciové trhy měly být jen zhruba v polovině dlouhodobého růstového trendu.

Akcie na trhu v USA jsou sice v historickém srovnání poměrně drahé, ale nikde není psáno, že nemohou být ještě dražší. Elizalde připomíná, že investorská veřejnost často zapomíná na opatrnost a zdravý rozum v těch nejnevhodnějších dobách (je to typický znak závěru růstového trendu), ale aktuální situace této náladě neodpovídá.

250 % je z historického hlediska vlastně nic

Dlouhodobé býčí trendy a 250% přírůstky (jaké má nyní trh od března 2009 za sebou) nejsou v historii až tak výjimečné. Mezi lety 1942 a 1966 a také v letech 1982 až 2000 akcie přidaly okolo 1 000 %. Ani tyto růsty nebyly nekonečné, pesimisté ale předpovídali jejich konec výrazně dříve.

Býčí trendy mají zkrátka někdy podivuhodnou výdrž, i když jsou často pozvolné a zrychlují teprve na konci. U medvědích trhů je to spíše naopak, vývoj bývá strmý, krátkodobější, a co je hlavní, jejich nástup bývá navzdory všem předešlým černým scénářům vlastně nečekaný (kvůli zmíněné ztrátě obezřetnosti investorů).

Od roku 1929 je podle Elizaldeho možné vyčíst z tržního vývoje 17letý vzorec. Šéf Path Financial k nim doplnil i tehdejší náladu na trzích a převládající ekonomické prostředí.

Elizalde přiznává, že může jít o náhodu, kterou odhalí budoucnost, tabulka ale působí zajímavě. Po euforii před rokem 1929 přišla studená sprcha a dalších 17 let bylo silně podprůměrných. Před rokem 1942 zase trhy (i díky dvěma recesím ve 30. letech) nevypadaly zrovna slibně, ale pak vydělaly téměř 20 % ročně. Tak to pokračovalo, a ačkoli vždy nešlo přesně o 17letý interval, euforie a odevzdanost se celkem pravidelně střídaly. Dalo by se říci, že jde o poměrně dobrý kontraindikátor, protože když euforie vrcholí, trhy čeká špatné období a naopak.

Dnes přitom podle Elizaldeho nelze hovořit o euforii na trzích. Politická nejistota, terorismus a hrozba většího ekonomického protekcionismu jsou jen špičkou ledovce a sentiment není dostatečně silný, což potvrzuje právě i ono zdůrazňování vysokých valuací akcií. Za uplynulých 17 let (ano, internetová bublina splaskla právě na přelomu tisíciletí) jsou navíc průměrné roční výnosy z historického hlediska poměrně nízké.

Kam až se mohou akcie vyšplhat?

Pokud bychom za výchozí bod dalšího růstového 17letého cyklu určili rok 2009 (což je vlastně nejkonzervativější odhad), index S&P 500 by se do roku 2026 při 15% ročním výnosu dostal na hodnotu 7 000 bodů (při dividendovém výnosu 2 %). Při 16% ročním výnosu by byla ve hře úroveň 8 000 bodů. A jakkoli se to může zdát přitažené za vlasy, nešlo by o historickou novinku, v předchozích cyklech jsme již byli svědky desetinásobného růstu cen. Podle Elizaldeho tak růst indexu ze 700 bodů v roce 2009 na 7 000 bodů v roce 2026 nemusí být utopie.

Jedním z důvodů k optimismu může být skutečnost, že posledních osm let byl růst ekonomiky spíše slabý, což je rovněž projev cykličnosti ekonomiky. Podle Elizaldeho tak může přijít období ekologicky udržitelného rozvoje podporovaného novými technologiemi (jako jsou obnovitelné zdroje energie a umělá inteligence) s pozitivním dopadem na ceny akcií.

Trhy jsou ovšem nepředvídatelným prostředím, jakkoli pravidelné vzorce se nám ve zpětném zrcátku podaří odhalit. Například více než 20% jednodenní propad v říjnu 1987 byl součástí 1 000% růstového trendu mezi lety 1982 a 2000. "Popsaný cyklus tedy nic neříká o tom, kde budou trhy na konci letošního roku nebo v roce 2018. Ale ti, kdo investují s dostatočně dlouhým horizontem, mohou být při myšlence, že jsme vlastně teprve v polovině dlouhodobé rally, docela v klidu," uzavírá Elizalde.

Zdroj: Forbes