Americké daně na Bidenův způsob: Které firmy je (také) výrazně pocítí?
Ve Spojených státech byla nastíněna daňová opatření, která mají pomoci zaplatit probíhající masivní podporu americké ekonomiky. Případné daňové reformy se přitom projeví i na finančních trzích. Nejvíce se investoři zaměří například na společnosti z farmaceutického sektoru Pfizer a Johnson & Johnson, případně na technologické společnosti Microsoft a Apple s nejvíce penězi mimo USA.
Americký prezident Joe Biden představil rozsáhlý fiskální balík na podporu americké ekonomiky. Předpokládá se, že peníze v objemu zhruba dvou bilionů dolarů budou mít na ekonomiku USA podstatný vliv. Plán počítá s výdaji na zlepšení dopravní infrastruktury, jako jsou mosty či přístavy. Dále zahrnuje projekty zaměřené na čistou energii, dostupné bydlení nebo financování pečovatelských služeb.
S takto ambiciózní podporou jsou přitom spojené nemalé náklady, a tak vláda přichází s konceptem daňových změn, v rámci kterého by se sazba daně z příjmů pro korporace mohla zvýšit na 28 % ze současných 21 %.
Růst daní by samozřejmě mohl motivovat některé podniky ke snahám optimalizovat daňovou zátěž přechodem pod zahraniční daňové systémy. Biden proto hodlá změnit i některá pravidla, která nyní umožňují americkým firmám placení vysokých daní obcházet a ukládat si zisky v daňových rájích tak, aby firmy platily minimální část daní doma. Snahou administrativy je zabránit firmám ve vyhýbání se daním založením ústředí v zemích s nižšími sazbami, což je praxe převládající zvláště mezi technologickými společnostmi. Provozní přítomnost firmy v daném daňovém ráji přitom často není de facto žádná.
Globální tažení za spravedlivější zdanění
Minimální daňová sazba pro korporace se přitom diskutuje na globální úrovni. Jedině mezinárodní konsenzus uplatňovaný všemi dodává této myšlence na hodnotě, aby již daňové ráje nepředstavovaly konkurenční výhodu v podobě až 0% sazby. Návrh z dílny USA podporovaný Mezinárodním měnovým fondem a vítaný významnými ekonomikami včetně Francie a Německa získává stále větší pozornost. Uvažovaná reforma zaměřená na ukončení daňové konkurence mezi zeměmi bude i na pořadu jednání ministrů financí zemí G20.
Americká ministryně financí Janet Yellenová v týdnu uvedla, že plošná nadnárodní minimální daň může zajistit prosperitu globální ekonomice na základě rovnějších podmínek. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire řekl, že globální dohoda o mezinárodním zdanění je na dosah, a vyzval země, aby využily této historické příležitosti. Německý ministr financí Olaf Scholz pak označil Yellenové oznámení za velký krok vpřed v boji za zastavení eroze vládních příjmů.
Hlavní ekonomka Mezinárodního měnového fondu Gita Gopinathová zdůraznila existenci velkého množství společností vyhýbajících se daňovým povinnostem. Ty snižují zasaženým ekonomikám daňový základ, který je důležitý pro státní příjmy potřebné k financování nezbytných sociálních a ekonomických výdajů. Podle posledních známých dat z roku 2016 Bermudy a čtyři další populární daňové ráje (Nizozemsko, Irsko, Švýcarsko a Lucembursko) "hostily" 43 % zahraničních příjmů amerických nadnárodních společností, ale směřovalo do nich jen 7 % zahraničních investic těchto firem.
Kdo uvízne v síti?
Případné změny daní se dotknou i finančních trhů. Nejvíce se investoři zaměří například na společnosti z farmaceutického sektoru Pfizer a Johnson & Johnson či technologické společnosti Microsoft a Apple, které mají nejvíce takzvaných offshore peněz. Většinu nejcennějších aktiv ve farmaceutických a technologických společnostech tvoří duševní vlastnictví, například patenty a algoritmy, tedy nehmotná aktiva, která jim usnadňují strukturovat globální operace způsobem, který minimalizuje daňové náklady. Mohou tak plynule přesouvat duševní vlastnictví do jiných zemí. Jedná se přitom o velkou část firem, jejichž akcie jsou zahrnuté v širokém americkém indexu S&P 500.
zdroj: Google Finance
Americké nadnárodní společnosti Alphabet, Facebook a Merck byly údajně obzvláště obratné při snižování svých daní. Ale i společnosti jako Amazon, Netflix a Zoom se vyhnuly placení velké části daní, i když dosahovaly zisků. Platí to i pro další odvětví, příkladem jsou společnosti Nike a FedEx (ten oznámil, že za rok 2020 neplatí žádné federální daně z příjmů, ačkoli byl v zisku).
Odvětví maloobchodu nebo zemědělství jsou naopak typická velkým podílem fyzického majetku, který nelze jen tak přesunout do zemí s nižšími daněmi. Ve výsledku se tak lze dočkat situace, kdy po posledním utlumení výkonnosti vybraných akcií rostoucími výnosy dluhopisů USA může obdobně působit i riziko vyššího zdanění. Predikce vývoje na americkém akciovém trhu jsou ovšem složité, v rámci technologického sektoru lze totiž očekávat díky iniciativě americké vlády posilování firem zaměřených na obnovitelné zdroje energie. Mezinárodní měnový fond pak zvýšil svůj výhled růstu americké ekonomiky v letošním roce na 6,4 %. To může být naopak pro akciový trh vzpruha.
Zdroj: Fincentrum & Swiss Life Select
