Akcie & dluhopisy: Nikdy neříkej nikdy, když jde o peníze!

Víra v to, že se něco zkrátka nemůže stát, je jednou z největších chyb nejen běžných investorů, ale bohužel i těch, kteří by měli výskyt nečekaných událostí předpokládat. Jak řekl známý investor Jeffrey Gundlach, "když na finančních trzích slyšíte slovo nikdy, jako například že sazby nikdy nepůjdou nahoru, je pravděpodobné, že se to záhy stane".

Dobrým příkladem je poslední nemovitostní krize. Přestože se jich několik odehrálo v severní Evropě v 80. letech, v červenci 2005 tehdejší šéf Fedu Ben Bernanke prohlásil, že "nikdy nedošlo k poklesu cen realit na celostátní úrovni". Jako na potvoru ceny nemovitostí v USA toho roku meziročně klesly. Přesvědčení Bernankeho, navzdory všem signálům o bublině v realitním sektoru, se ukázalo být skvělým indikátorem změny na trhu. No a když je úplně mimo autorita typu šéfa centrální banky, tak jak na tom asi budou nezkušení investoři?

V poslední době se něco podobného děje na trhu s dluhopisy, respektive v oblasti úrokových sazeb. Vyberme několik titulků používajících slovíčka "nikdy" a "navždy", které se letos objevily v médiích a trvají na novém normálu v oblasti úrokových sazeb.

• Normální úrokové sazby se již nikdy nevrátí - Business Insider, 11. květen
• Proč již nikdy neuvidíme normální úrokové sazby – Investing.com, 11. červenec
• Proč ultra nízké sazby na trzích již zůstanou – Wall Street Journal, 13. červenec
• Trhy očekávají, že inflace zůstane nízká. Navždy – Wall Street Journal, 25. srpen
• Co když sazby nikdy neporostou? - Financial Times, 30. září

Dluhopisový mág Gundlach to ale vidí tak, že podobné smýšlení a šíření těchto názorů může signalizovat vrchol na trhu (ceny dluhopisů jsou na maximech, inverzně k extrémně nízkým výnosům). A přidává se k němu další tržní velikán Ray Dalio, podle kterého jsou dnes dluhopisy vzhledem k poměru rizika a výnosu velice špatným obchodem. "Stačilo by, aby výnosy státních dluhopisů vzrostly o 100 bazických bodů, aby došlo k největšímu propadu cen bondů od krachu v roce 1981," varuje Dalio.

Pro ty, kteří si to neumějí představit, sestrojil Wall Street Journal povedenou kalkulačku, na níž je jasně vidět, jak pohyby výnosů mohou ovlivňovat ceny vybraných státních dluhopisů. Na obrázku níže je pak situace, kdy dojde k růstu sazeb o jeden procentní bod, tedy zmíněných 100 bazických bodů.

Podobně jsou na tom akciové trhy, které se v poslední době staly poměrně citlivými na úrokové sazby, takže by je jejich růst mohl negativně ovlivnit. "Pokud vzrostou úrokové sazby jen o trochu více, než naznačuje výnosová křivka, bude to mít velice nepříznivý dopad nejen na dluhopisy, ale i na ostatní aktiva. Ta se totiž stávají stále citlivějšími na diskontní sazbu využívanou při vypočítávání hodnoty budoucích hotovostních toků. S poklesem úrokových sazeb se totiž prodlužuje efektivní durace všech aktiv," vysvětluje Dalio.

I na akciových trzích je cítit přehnaná důvěra investorů v tvrzení dlouhodobých býků a finančních poradců, že index S&P 500 nikdy neutrpěl ztrátu v 20letém horizontu. I díky tomu zažívá rozmach takzvaně pasivní investování, investoři počítají s tím, že v dostatečně dlouhém horizontu nemohou prodělat. Kdyby se zeptali investorů do japonských akcií, doslechli by se o poněkud jiném příběhu. A kde existuje výjimka takových rozměrů jako ta japonská, nelze hovořit o pravidlu.

Zdroj: thefelderreport.com