Řecký premiér před volbami slibuje nižší daně a nová pracovní místa
Řecký premiér Antonis Samaras slíbil urychlit ekonomický růst, snížit daně a vytvořit další pracovní místa, pokud jeho konzervativní Nová Demokracie (ND) vyhraje volby. Ty se konají už za dva týdny. V projevu před svými příznivci a zástupci své politické strany také slíbil, že mzdy a důchody už se dále snižovat nebudou.
Samaras je v čele koaliční vlády od roku 2012. Za tu dobu uskutečnil neoblíbené reformy, které jsou součástí záchranného programu od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu v celkové výši 240 miliard eur. Řecká ekonomika také loni poprvé od roku 2009 vykázala růst.
Průzkumy veřejného mínění zatím dávají největší naděje na vítězství levicové opozici. Koalice radikální levice (SYRIZA) je proti programu zahraniční pomoci.
Samaras v předvolebním boji upozorňuje hlavně na zlepšení stavu řeckých financí a první ekonomický růst po šesti letech recese. Slíbil také, že pokud jeho strana znovu vyhraje, zmírní finanční tlaky, které trápí mnoho Řeků.
"Nebude další snížení penzí a mezd," prohlásil Samaras. Slíbil také ještě v letošním roce snížit neoblíbenou daň z realit a postupně snížit daň z příjmu právnických osob na 15 % z nynějších 26 %, což by mělo zvýšit investice.
Řecká ekonomika loni v prvním čtvrtletí zaznamenala první hospodářský růst od druhého čtvrtletí 2009. V expanzi pokračovala až do třetího čtvrtletí 2014. Samaras podle svého plánu chce do roku 2021 zvýšit hrubý domácí produkt téměř na úroveň, na které byl před začátkem finanční krize v roce 2008. Vzniknout by tak mělo nejméně 770 000 pracovních míst. V zemi je nyní bez práce 1,25 milionu lidí, což je zhruba čtvrtina celkové pracovní síly. Nová místa by měla vzniknout hlavně v zemědělství a cestovním ruchu.
Na rozdíl od opozice spojuje Samaras širší prosperitu země s úspěchem jednání se zahraničními věřiteli o ukončení záchranného programu a odpuštění části dluhu. Zahraniční věřitelé přerušili jednání s Řeckem, dokud nebude vytvořena nová vláda.
Vůdce SYRIZA Alexis Tsipras má tvrdší postoj vůči EU a MMF. Chce zrušit úsporná opatření, která jsou součástí finanční pomoci, zvýšit minimální mzdu a zastavit propouštění státních zaměstnanců. Požaduje také, aby Evropa odepsala velkou část řeckého dluhu, což vyvolává neklid v mezinárodních finančních kruzích. Podle něj se lze ústupků domoci, protože věřitelé nestojí o ztráty z případného řeckého bankrotu.
Zdroj: ČTK
