Poptávka po zlatě v prvním čtvrtletí vyskočila na nový rekord, zájem o kov měli hlavně investoři

Poptávka po investičním zlatě meziročně vyskočila o 122 % na 617,6 tuny, a dostala se tak výrazně nad 5letý průměr 292,1 tuny. Poptávka po zlatých slitcích a mincích stoupla pouze o procento na 253,9 tuny, růst tak táhly burzovně obchodované fondy (ETF) a další investiční nástroje, jež zaznamenaly souhrnný raketový nárůst poptávky o 1 321 % na 363,7 tuny.

Poptávka v technologickém sektoru se meziročně snížila o tři procenta na 80,9 tuny. Rovněž o tři procenta, na 109,4 tuny, klesla poptávka po žlutém kovu ze strany centrálních bank a o 19 % na 481,9 tuny se snížila poptávka po zlatě na šperkařskou výrobu.

Dodávky zlata na trh za poptávkou po kovu mírně zaostaly, byť se meziročně zvýšily. Celkový objem dodávek meziročně stoupl o 5 % na 1 134,9 tuny. Objem dodávek z těžby stoupl o 8 % na 774 tun, objem dodávek recyklovaného zlata se naopak snížil o 1 % na 360,9 tuny.

Z regionálního hlediska se zlato největší důvěře těšilo ve Spojených státech, kde poptávka po něm vyskočila o 21 % na 40,9 tuny. Nejvíce ovšem zlato navzdory meziročnímu poklesu poptávaly Čína (-12 % na 241,3 tuny) a Indie (-39 % na 116,5 tuny). Poptávka na Středním východě se snížila o 9 % na 79,3 tuny a v Evropě bez států bývalého SSSR se nepatrně zvýšila na 71,1 tuny ze 70,9 tuny.

Prudký nárůst poptávky po takzvaných zlatých ETF je podle WGC reakcí investorů na složité ekonomické prostředí a nejistotu ohledně dalšího vývoje světového hospodářství. V dubnu podle WGC zájem o zlaté ETF pokračoval a byl podporován mimo jiné nejasným výsledkem červnového referenda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

Silným katalyzátorem růstu poptávky po investičním zlatě byl rovněž růst ceny kovu – v prvním čtvrtletí se cena v dolarech zvýšila o zhruba 17 %. Poptávka po zlatých slitcích a mincích nejvíce stoupla v Evropě a USA.

Poptávka po kovu na výrobu šperků v prvním čtvrtletí letošního roku klesla na čtyřleté minimum. Slabší zájem byl důsledkem růstu ceny kovu a negativně na poptávku působily rovněž vyšší daně v Indii, na které je tento trh velice citlivý. Výhled pro Indii je nicméně podle WGC příznivý, tamní spotřebitelé čekají na vhodnou příležitost k obnovení nákupů zlatých šperků, která se podle WGC blíží s tím, jak se postupně snižují ceny kovu na lokálních trzích.

Nákupy Indů by se měly rovněž zvyšovat s tím, jak se bude blížit svatební sezóna, která v zemi trvá od září do prosince. Vývoj poptávky v Číně se bude vedle vývoje ceny kovu odvíjet rovněž od vývoje tamní ekonomiky.

Centrální banky v nákupech kovu v prvním čtvrtletí podle WGC podporovala jejich vlastní politika nízkých a záporných sazeb, která radikálně snižuje počet finančních instrumentů, do nichž se jim vyplatí investovat. Tento faktor by měl podle očekávání působit i ve druhém čtvrtletí.

Zlaté rezervy ruské centrální banky se v prvním čtvrtletí zvýšily o 45,8 tuny a zlaté rezervy Číny stouply o 35,1 tuny. Čistými prodejci zlata byly naopak Kanada, která se zbavila 1,7 tuny kovu, a prakticky zcela tak vyprázdnila své sejfy (podle dubnové zprávy kanadského ministerstva financí jí již zbývá jen zanedbatelných 68 uncí zlata), Malajsie (-1,9 tuny), Mozambik (-1,9 tuny) nebo Mongolsko (-1,3 tuny).

V technologickém sektoru poptávka v oblasti výroby elektroniky klesla na nejnižší úroveň od čtvrtého čtvrtletí 2013, přičemž byla ovlivněna jak vývojem ceny kovu, tak nejistými vyhlídkami světové ekonomiky, a tedy i průmyslové výroby.

Nejvíce poptávka po zlatě pro technologické využití klesla na Tchaj-wanu, v Japonsku a v Jižní Koreji. Na Tchaj-wanu měl na poptávku po kovu vliv mimo jiné nižší objem výroby součástek pro telefony iPhone a další zařízení americké technologické společnosti Apple. Druhý kvartál by toho v této oblasti mnoho změnit neměl, růst výroby mobilních telefonů slábne a nejisté ekonomické vyhlídky budou podle očekávání brzdit i výrobu jiné elektroniky, v níž nachází zlato nejširší využití.

Zdroj: World Gold Council