Oxfam: Propast mezi chudými a bohatými živí globální hněv, 26 nejmajetnějších lidí světa vlastní stejně jako polovina nejchudších obyvatel planety
Prohlubující se propast mezi chudými a bohatými a podfinancované veřejné služby posilují hněv veřejnosti a mohou za nárůst nacionalismu. Ve své zprávě o nerovnosti zveřejněné před začátkem Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu to napsala britská nevládní organizace Oxfam. Zatímco majetek miliardářů se loni každý den v průměru zvýšil o 2,5 miliardy dolarů (meziročně +12 %), chudší polovina světové populace tratila půl miliardy dolarů denně (meziročně -11 %).
"Chudí trpí dvojnásobně - nemají přístup k základním službám a zároveň platí vyšší daně," řekla výkonná ředitelka Oxfamu Winnie Byanyimová. Podle její organizace se v uplynulých desetiletích snižovaly daně bohatým a korporacím. A když vlády nevybírají daně od bohatých, převedou daňové břemeno na chudé, například prostřednictvím daně z přidané hodnoty, vysvětlila Byanyimová. Oxfam proto volá po větších investicích do veřejného zdravotnictví a po silnějším a efektivnějším zdanění velkých firem a bohatých.
Celosvětově jsou sociální nerovností obzvláště ohroženy ženy. V průměru loni vlastnili muži o 50 % více než ženy. Ty mají často i kvůli zastávaným neplaceným činnostem typu péče o děti a starší lidi méně času politicky se angažovat, což pomáhá stávající hospodářský systém "vytvořený muži a pro muže" udržovat, vyvozuje Oxfam.
Potěšující nicméně je, že se mezi lety 1990 a 2010 podařilo snížit na polovinu počet lidí žijících v extrémní chudobě. Na světě jich s 1,9 dolaru na den nyní žije "jen" 736 milionů.
Analytik Oxfamu Tobias Hauschild, který se zaměřuje na daně, také připomněl další pozitiva jako plány Evropské unie na zdanění velkých koncernů nebo zrušení bankovního tajemství ve Švýcarsku. "To jsou věci, o kterých se před deseti lety nemluvilo," řekl Hauschild agentuře DPA. Důležitost důsledné sociální politiky připomnělo ekonomům a politikům i zvolení Donalda Trumpa, brexit nebo nárůst popularity extremistických stran, dodal zástupce Oxfamu.
Komentář Jana Bureše z Patria Finance
Kritici zprávy na prvním místě zmiňují používaný koncept čistého jmění, tedy majetku očištěného o dluhy. Zatímco v rozvíjejícím se světě s ním nejsou problémy, ve vyspělých zemích může mezi nejchudší spadnout značná část populace, která má nemalý majetek, ale také nemalé dluhy. Jejich životní situace přitom nemusí být špatná - mohou mezi nimi být třeba lidé s velkými dluhy na kreditních kartách. V 90. letech vykazoval negativní jmění i dnešní americký prezident Donald Trump. Oxfam však správně argumentuje, že těchto lidí zřejmě není mnoho a celkový obrázek to výrazně nemění.
Zajímavější oříšek letos připravil Oxfam zjištěním, že jmění nejchudší poloviny světa kleslo meziročně o 11 %. To se zdá v době stále dobrého výkonu globální ekonomiky jako až příliš pesimistický závěr. Oxfam sám toto zjištění nijak nekomentuje a je možné, že k poklesu dolarové hodnoty majetku chudých přispělo jednoduše posilování amerického dolaru (do října 2018). To je ale něco, co maluje situaci chudých až příliš na černo (silnější dolar na ně ve skutečnosti nemusí mít závažné dopady).
Závěr o dlouhodobém růstu majetkových nerovností to pravděpodobně také nezpochybňuje, bylo by ovšem namístě připomenout, že příjmové nerovnosti se nevyvíjejí zdaleka tak špatně jako majetkové. Platí sice, že nejvíce se za posledních dvacet let zvýšily příjmy nejbohatšího procenta, současně ale poměrně svižně rostly i příjmy nejchudší čtvrtiny populace (byť z velice nízkých základů). I proto v zemích jako Indie setrvale klesá míra absolutní chudoby. Jako hlavní poražený z příjmové nerovnosti vycházejí nižší a střední třída v Evropě a v USA, jak ukazuje například poslední World Inequality Report.
Zdroj: ČTK
