Mühlfeit & Bartoš: Z garáže ke hvězdám aneb Co startupu (ne)zaručí úspěch?
Žijeme v době historických změn, které doprovází jediná jistota – (permanentní) nejistota. I proto mají investoři ve stále větší míře spadeno na alternativy, ideálně takové, na něž je možné si sáhnout. Vlastní startup, případně podíl v nějaké garážové firmě, spadá do kategorie hmatatelného, a tak se stává významným fenoménem. Trojčlenku úspěchu nových projektů nabízejí někdejší prezident Microsoftu pro Evropu Jan Mühlfeit a spoluzakladatel Credo Ventures Ondřej Bartoš.
1. Síla disruptivní generace aneb Proč jsou (dnes) zážitky nad zlato
Mühlfeit: Podmínkou úspěchu je bezesporu pochopení významných trendů. V této souvislosti mě napadá fenomén sharing economy, sdílené ekonomiky. Ten podle mě úzce souvisí s tím, že je mladá generace sama o sobě disruptivní, tedy narušující staré pořádky. Jednak proto, že umí technologie využívat lépe než generace stávajících dospělých, a jednak proto, že chce daleko méně vlastnit. Je to spíše taková zážitková generace. Vidíte to podobně?
Bartoš: Ano, takhle nějak to je. Popravdě řečeno, jsem za tento trend rád. Ačkoli nepatřím do generace Z, ani (bohužel) do generace W, přicházejí právě s těmito generacemi trendy, které se trefují do mého vkusu a založení, do mého mindsetu. Jsem přesvědčen, že sharing economy je chytrá záležitost. Proč by měl každý vlastnit auto, když ho podle statistik využívá jen z patnácti procent?
2. Jak (se) prodat aneb Pozor, cestu od nápadu k úspěchu lemují oběti
Mühlfeit: Řekněme, že patřím do party programátorů. Věříme, že jsme schopni dojít z garáže až na vrchol. Máme dobrý nápad, který by mohl být globálně úspěšný, ale netušíme, jak si říct o peníze, jak věc zviditelnit, dostat na trh. Jste jedním z nejzkušenějších lidí na českém trhu s rizikovým kapitálem. Co byste nám poradil?
Bartoš: Řekl bych vám, ať si důkladně rozmyslíte, zda to opravdu chcete. Měnit svět je schopen jen ten, kdo je ochotný obětovat téměř všechno. Pokud se vám do toho opravdu chce, doporučil bych hodně číst, protože informace jsou dnes snadno dosažitelné. A klidně bych vám doporučil se nám ozvat, s takovými projekty se rádi přátelsky a nezištně pobavíme. Pokud to bude dávat smysl i pak, je načase se pustit do práce.
3. Mooreova pravidla hry aneb Co je alfa a omega dobrého nápadu
Mühlfeit: V souvislosti se stávajícím překotným tempem technologického rozvoje se opakovaně připomíná Mooreův zákon. Gordon Moore, zakladatel Intelu, v roce 1965 řekl, že se každých 18-24 měsíců zdvojnásobí počet tranzistorů na jednom čipu, což znamená zdvojnásobení výpočetní kapacity světa. V poslední době ale někteří experti začínají spekulovat o tom, zda je toto tempo udržitelné. Jak to vidíte, je to fyzikálně možné?
Bartoš: Kdybyste se mě zeptal v roce 2000, tak bych vám asi řekl, že není. Ale ono to zatím v zásadě tak funguje a já nemám ani teoretické podklady pro to, abych platnost Mooreova zákona vyvracel. Pracuji s tím, že pokud přes padesát let funguje, bude nejspíše fungovat i v budoucnu.
