Investici do umění si dobře rozmyslete

Na celém světě se loni podle serveru artprice.com v aukčních síních vydražily umělecké a sběratelské předměty za 12 miliard dolarů. Mezi prodané skvosty se zařadila například série obrazů Francise Bacona Tři studie Luciana Freuda, která s cenou 142,4 milionu dolarů dokonce stanovila nový aukční rekord. Finanční a investiční poradci ale před masivními investicemi do umění varují.
Podle Rona Vindera z UBS Financial Services by si lidé toužící po nákupu uměleckých předmětů měli uvědomit, že obrazy nebo sochy slavných mistrů i začínajících umělců jsou velice specifickým druhem investice. Hlavním faktorem, který o nákupu konkrétního uměleckého předmětu rozhoduje, by proto podle něj vždy mělo být estetické hledisko, nikoli výnosový potenciál.
Index uměleckých předmětů Mei Moses All Art World Index sestavovaný serverem artasanasset.com loni vzrostl přibližně o 1,5 % a za období od roku 2009 tento benchmark přidal celkem 8,5 %. To na první pohled není nejhorší, ve srovnání s výkonností některých světových burz se však lesk umění coby investičního instrumentu rychle ztrácí. Americké akcie zastoupené v indexu S&P 500 loni investorům přinesly v průměru zhruba 30% zisk, přičemž od začátku března 2009 zdražily dokonce o 170 %.
Umění není pro každého
"Prodat umělecké předměty navíc ve srovnání s akciemi nebo komoditami není vůbec jednoduché," varuje Vinder před jedním ze specifik investování do umění. "Mnohdy to trvá celé roky, což znamená, že se jedná o velmi málo likvidní instrumenty. A pokud nejste zkušenými znalci umění, rovná se nakupování jednotlivých obrazů či jiných děl čisté spekulaci. Trh se totiž nachází na historickém maximu a je otázkou, zda má stále kam růst."
Od hromadného útoku na aukční síně investory odrazuje také šéf kalifornské společnosti Pacific Financial Planners Jerry Slusiewicz. "Umění je doménou nejbohatších společenských vrstev, které se investicemi do těchto alternativ snaží zajistit proti výrazným poklesům jiných trhů. Bohatí lidé do umění v naprosté většině případů neinvestují s vidinou zisku, ale s cílem ochrany svého bohatství proti ztrátám v jiných segmentech," vysvětluje.
Investoři nicméně na trhu s uměním nemusejí nutně nakupovat pouze jednotlivá díla. Richard Baum z newyorské účetní firmy Anchin, Block & Anchin vysvětluje, že lze již i do umění investovat kolektivně. "Do speciálních fondů investujících do uměleckých předmětů je však většinou potřeba vložit minimálně 250 tisíc dolarů, což je pro většinu drobných investorů stále příliš vysoká částka," říká. "Některé tyto umělecké 'podílové' fondy investory lákají na roční zhodnocení kolem 20 až 25 %, osobně jsem ale vůči podobným slibům velmi skeptický a domnívám se, že jsou založeny na nerealistických předpokladech nekonečného růstu cen."
Na soukromou sbírku raději zapomeňte
Přesto podle finančních a investičních poradců nelze umění zcela zatratit. Investoři by v rámci diverzifikace svého investičního portfolia měli dát příležitost i některým typům alternativních investic. Proč si tedy neudělat radost a nezkusit štěstí například nákupem cenově dostupného obrazu některého z mladých umělců?
"Záměr vytvořit rozsáhlou domácí sbírku uměleckých předmětů by investoři v každém případě měli konzultovat se znalcem," doporučuje investiční stratég ze společnosti Ascent Private Capital Management Tom Hainlin. Pokud však člověk nalezne zalíbení v obraze, jehož cena se pohybuje například ve výši jednoho měsíčního platu, chybu podle Hainlina jeho nákupem v žádném případě neudělá. I kdyby se totiž v budoucnu ukázalo, že nová prodejní cena obrazu nepokryje ani vstupní výdaje, které investor při nákupu vynaložil, na estetickém dojmu z díla to nic nezmění.
Zdroj: WSJ