Jak v květnu na akcie? A jak v celém životě? Třeba napoví posledních 20 let

Hned na úvod zklamu všechny, kdo by chtěli jasnou a správnou odpověď na otázku, která se týká budoucnosti vývoje cen akcií: Ne, nevím, jak to letos v květnu dopadne s americkými, německými, českými ani čínskými akciemi. Znám řadu povolanějších, na finančním trhu zavedených odborníků, kteří vědí o investování prakticky i teoreticky mnohem více než já, a ti umějí přinejlepším vyjmenovat různé argumenty pro i proti dalšímu růstu akciového trhu. Něčí argumenty se ukáží jako správné, jiné vypadnou ze hry po pár dnech. Za rok to ale může být naopak.

Zůstanu u amerických akcií, konkrétně indexu S&P 500. Americký trh je největší a nejsledovanější na světě, proto má smysl se mu věnovat a sledovat ho. Kdo hledá tipy z menších trhů, případně mezi menšími a méně známými firmami, a snaží se na nich vydělávat, asi o nich jen zřídka píše veřejně. O těch řeč nebude.

Dlouhodobé průměry (za 50, nebo třeba 80 let) hovoří v prospěch platnosti pořekadla "Sell in May and go away". Od května do října je výkon akcií jak v průměru, tak v mediánu horší než od listopadu do dubna. V inkriminovaném "letním" období je také v historii méně případů celkového kladného výsledku než "přes zimu". To může zajímat Buffetta, který vydržel investovat do 80 let, mladší a méně majetní investoři se ale i letos ptají, zda to právě tento rok náhodou nebude naopak, případně zda vůbec zmíněné "pravidlo" ještě platí, když jsou podmínky na trzích tak specifické (několik let QE, tři roky bez alespoň 10% korekce, klesající objemy obchodů, rostoucí význam HFT, prostřední rok prezidentského cyklu v USA a mnoho dalších).

Nejasnosti

Opakuji: Nevím. To mi ale nezabránilo se podívat na uplynulých 20 let (od května dále vlastně pouze 19) a vyrobit si pár grafů. Zaujalo mě totiž, jak se letos více než v předchozích letech, alespoň mi to tak připadá, na začátku května doslova vzývá pokles trhu. Velká finanční média si na otázku, zda letos bude květen pro akcie nepříznivý, odpovídají kladně (Barron's, The Economist, Financial Times), což by mohlo pravověrné kontrariány snad i vést k LONG sázce na akcie.

Vodou na jejich mlýn je i houf drobných investorů, jimž je servírováno, že fundamenty jsou slabé, rizika velká, pravděpodobnost poklesu podle historických zkušeností vysoká a akcie jako takové drahé. Všechno je to pravda, ale o budoucnosti to nedokáže "na jistotu" vypovědět vůbec nic (samotné vysoké ocenění akcií na základě poměru cen akcií a zisků firem například zpravidla není důvodem pro pokles trhu).

Poblíž historických maxim věří ve svou minutu slávy i odhodlaní shortaři, kteří se svými pečlivě rozmyšlenými obchodními strategiemi čekají na to, až se povolí stavidla dlouho očekávaného výrazného poklesu cen.

Květnový příklad

Teď už k těm několika grafům. Ten první ukazuje, jaký byl podíl jednotlivých měsíců, kdy ceny akcií rostly, a jaká byla v tom kterém měsíci za období od roku 1995 do roku 2013 (19 případů) průměrná návratnost indexu S&P 500. Ve 47 % případů index v květnu posílil, v průměru za měsíc ztratil 0,1 %.

Od roku 2008 do roku 2013 americké akcie během května dvakrát posílily, v průměru ale ztratily 2,7 % své hodnoty.

V letech uprostřed prezidentského cyklu v USA (4 případy) akcie v květnu neposílily ani jednou a v průměru odepsaly 4,1 %.

Z dat vyplývá, že v posledních dvou dekádách byly roky takzvaných mid-term elections opravdu pro akcie mimořádně nepříznivé, po krizi se trhu v květnu také nedařilo. To jsou fakta, vztažená ale k poměrně krátkému období, navíc poznamenanému třemi masivními býčími obdobími a (zatím) dvěma prudkými poklesy. Je to jen květen, tedy pouze šestinová ilustrace toho, jak vznikají "důkazy" pro historické poučky. Kdo chcete, sedněte si k Bloombergu, nebo jako já ke StockCharts, a projděte si dalších pět měsíců onoho nepříznivého období pro americké akcie.

A nejasnosti pokračují

Věřte, čemu potřebujete. Třeba že se formuje dlouhodobý akciový vrchol, ze kterého budou ceny několik let buď postupně, nebo celkem rychle klouzat níže. Neochota akcií překonat nedávná maxima jistě část investorů dovedla k této myšlence.

Nebo že se naopak po ztracené dekádě akcie konečně odrazily k takzvanému sekulárnímu býčímu růstu, který by znamenal další léta postupného zvyšování cen za současného zlepšování ziskovosti firem a produktivity celé ekonomiky (občas na tuto možnost poukáže například Barry Ritholtz). Býčí akciové výhledy byly oblíbeným čtivem fanoušků investování ještě na začátku roku, cílové ceny vysoko nad 2 tisíci bodů indexu S&P 500 "dělaly titulky".

Případně že se ceny akcií budou dlouhodobě pohybovat do strany, na čemž umějí vydělat opravdu jen zkušení hráči s citem pro drobné růsty a poklesy jednotlivých titulů nebo sektorů (pravda je, že například sektory potravin a nápojů, spotřebitelských akcií nebo síťových služeb dosahují od května do října srovnatelné výkonnosti jako ve zbytku roku, není tedy tak těžké se s penězi do nich "schovat", pokud historii berete jako vodítko). Gratuluji, pokud patříte mezi ně.

Gratuluji vlastně vám všem, kdo máte jasno. Já vím jistě jediné - investuji (spíš by tomu slušelo slovo spořím) dlouhodobě, veskrze pravidelně a na svůj věk asi hodně konzervativně. A u toho, poučen poslední krizí, asi jistou dobu zůstanu. Alespoň do chvíle, než se ukáže někde mimořádná nákupní příležitost. Na ty, i když ne vždy, bývá nejprve potřeba pořádný výprodej. Takže čekám.

Na nedávném Investičním večeru se mluvilo nejen o "Sell in May and go away. Jaká je pravděpodobnost květnové korekce?

Poznámka: Omlouvám se všem, kterým chybí ten nebo onen argument pro další vývoj cen akcií. Nebylo cílem je všechny vyjmenovat, hodnotit, rozporovat či přijímat. Laskavý čtenář pochopí. Ten nelaskavý ať neváhá a připojí svůj názor do diskuze.