COVID-19: Jak se žije během karantény a dalších restrikcí?
Propad počtu a objemu karetních transakcí již není tak bezprecedentní jako na začátku pandemie koronaviru, kdy klesal o více než pětinu. Nicméně meziroční pokles o 10 % ve druhém květnovém týdnu je stále masivní a potvrzuje, že pokles spotřeby domácností je vyšší než během krize v letech 2008 až 2009, píše hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Stále platí, že Češi více platí bezhotovostně (výběry z bankomatů poklesly meziročně o 27 %). Růst on-line nákupů (e-shopy) zpomalil na 34 % a víceméně se vrátil na úrovně před pandemií. Nákupy jídla přes internet (+193 %) nebo on-line objednávky v restauracích (+326 %) ale ukazují, že v některých oblastech nám digitální svět vyhovuje více.
Čína jako první spadla do problémů s epidemií, jako první se z ní nyní dostává. Dubnový meziroční růst tamního průmyslu o 4 % potvrzuje, že průběh výroby v Číně má tvar ostrého V. To může být pozitivní zpráva pro ekonomiky EU a USA – pokud jsou podniky a pracovní místa zachráněny, oživení výroby může být relativně rychlé. Nicméně maloobchodní tržby v Číně poklesly i v dubnu (-8 %). To na druhé straně potvrzuje, že i přes otevření obchodů se do nich lidé automaticky nevracejí až tak rychle, průběh v tomto segmentu tak může mít spíše tvar U.
Důvodem jsou samozřejmě obavy z nákazy a ty spojené s nižšími příjmy. I tento průběh je poučný pro USA a eurozónu, protože jasně ukazuje, že bez obnovení důvěry lidí v těchto dvou oblastech bude oživení pomalejší. Průzkum mezi Brity ukázal, že například zajít po otevření do restaurace nebo hospody bude pro více než polovinu lidí nekomfortní. Podobný průzkum mezi Američany vyšel podobně.
Mimochodem, obecně se má za to, že až plošné karantény, které zavřely obchody, zvrátily průběh počtů nakažených a obětí. Nicméně karetní transakce ukazují, že lidi omezili kontakty a návštěvy obchodů již před zavedením plošné karantény. Například data z USA ukazují, že transakce klesaly ještě před nařízením uzavřít ekonomiku, a dokonce i tam, kde k tomuto uzavření nedošlo. Podobný průběh sledujeme i v ČR (nákupy oblečení) nebo Švédsku.
Toto dobrovolné omezení kontaktů je jedním z důvodů, proč standardní epidemiologické modely SIR předpokládající fixní R0 (kolik lidí nakazí jeden nakažený) nadhodnocovaly průběh pandemie COVID-19. Tyto modely nepředpokládají, že R0 je ovlivněno chováním lidí, že je endogenní. Jinými slovy, modely SIR nepředpokládají, že lidé sledují zprávy, a že pokud mají správné informace, tak dokážou své chování změnit a omezit například kontakty, izolovat se, začít nosit roušky.
A zadruhé, R0 je výrazně ovlivněno takzvanými superpřenašeči, respektive aktivitami, kde je zvýšené riziko nákazy. Opět je potřeba mít správné informace. Studie z Číny ukazují, že třetina ohnisek nákazy vznikla v rámci MHD. Další studie ukazují, že rizikovým místem jsou uzavřené nevětrané prostory. Zdravotní studie prozrazují, jaké skupiny mají vyšší riziko nákazy a smrtnosti, což jim umožní se více izolovat.
Informace jsou tedy (jako vždy) základem pro rozhodování. Proto je chyba, pokud vláda a státní úřady informace nechtějí sdílet s veřejností, protože to nutně vede k vyšším nákladům na zvládnutí epidemie. Součástí chytré karantény, která nám pomůže zvládnout další ohniska nákazy nebo druhou epidemiologickou vlnu, musí být dostatek informací. Bez nich nemůžeme být chytří. A chytří potřebujeme být dlouhodobě, vždyť Světová zdravotnická organizace varovala, že může trvat až pět let, než se podaří COVID-19 dostat pod kontrolu.
Zdroj: Česká spořitelna
Aktuality
