Bank of England v únoru ponechala úrokové sazby beze změny, signalizovala ale možné razantnější zpřísňování měnové politiky
Britská centrální banka na svém únorovém zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny. Trh tento výsledek očekával. Základní sazbu banka ponechala na úrovni 0,5 %, kam ji loni v listopadu zvýšila z historického minima 0,25 %. Beze změny zůstal také program skupování aktiv v objemu 435 miliard GBP. Hlasování měnového výboru bylo jednomyslné.
Banka ale avizovala, že pokud si ekonomika udrží dosavadní tempo růstu, bude velmi pravděpodobně muset sazby zvýšit dříve a ve větším rozsahu, než dosud předpokládala. Banka má zatím více času na posouzení dalších informací k dopadům odchodu Británie z Evropské unie. Ekonomové nyní předpokládají, že banka by mohla základní úrok znovu zvýšit už v květnu.
"Na první pohled může tato zpráva vyznívat příznivě, ve skutečnosti jde však o důsledek poměrně pomalého růstu potenciálu britské ekonomiky. Pokud roste nabídka jen pomalu, pak i poměrně nevýrazný růst poptávky (živený navíc do značné míry příznivým vnějším prostředím) může vytvářet kladnou výstupovou mezeru, a tedy proinflační tlaky, a tedy nutnost zvyšovat úrokové sazby," říká analytik Michal Skořepa z České spořitelny.
Listopadové zvýšení sazeb bylo prvním utažením měnové politiky Bank of England za více než deset let. Naposledy banka přikročila ke zvýšení sazeb v létě 2007. Od té doby úrokovou sazbu nejdříve jen snižovala a později ji držela na rekordním minimu 0,25 %. V listopadu se sazba vrátila na úroveň, na které se nacházela před snížením v srpnu 2016.
Vyšší úrokové sazby mají zásadní dopad na ekonomiku i obyvatelstvo. Hypotéku má v Británii kolem 8,1 milionu domácností a z nich téměř polovina má nějaký typ variabilního úročení, které na růst základní sazby reaguje s minimálním odstupem.
Banka poznamenala, že globální ekonomika roste nejvyšším tempem za sedm let a že Británie má z tohoto růstu prospěch. Další stimul britské ekonomice by mělo dát očekávané zrychlení růstu mezd, letos by měly stoupnout o tři procenta. Banka proto zvýšila prognózu hospodářského růstu pro letošek na 1,7 % z 1,5 %. Záležet ale bude mimo jiné také na podmínkách brexitu.
Inflace je procentní bod nad cílem BoE, ekonomika ale loni vzrostla nejméně od roku 2012
Po referendu z června 2016, jež rozhodlo o odchodu Británie z Evropské unie, britská centrální banka předpokládala výrazné zhoršení ekonomiky, a sáhla proto ke snížení úrokových sazeb a obnovení nákupů dluhopisů. Očekávaný prudký hospodářský pokles se však neuskutečnil.
Tempo meziroční inflace v prosinci ve Spojeném království kleslo na 3 % z 3,1 % v listopadu. Meziměsíčně ceny v prosinci vzrostly o 0,4 %. Inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin klesla na 2,5 % na 2,7 % v listopadu. Inflace je tak nyní procentní bod na cílem Bank of England a na zhruba pětiletém maximu.
Britská ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku zrychlila růst proti předchozímu kvartálu o 0,1 procentního bodu na 0,5 %. Za celý rok ovšem růst činil pouze 1,8 %, a byl tak nejslabší od roku 2012. V roce 2016 činil růst britské ekonomiky 1,9 %.
Zdroj: Bloomberg, ČTK
