Bank of England v červnu ponechala měnovou politiku beze změny, volání po vyšších sazbách ale zesílilo
Bank of England na červnovém zasedání rozhodla o ponechání sazeb beze změny, základní úroková sazba tak zůstává na historickém minimu 0,25 %. Beze změny zůstává i program skupování aktiv v objemu 435 miliard GBP. Pro pokračování v linii stávající měnové politiky zvedlo ruku pět členů měnového výboru, pro zvýšení sazby byli tři členové výboru. Čekalo se přitom, že za vyšší sazbu bude znovu hlasovat jen Kristin Forbesová.
Ke Kristin Forbesové se ve čtvrtek překvapivě připojili Ian McCafferty a Michael Saunders. Naposledy hlasovali tři členové výboru pro zvýšení úrokových sazeb v roce 2011, kdy byl výbor devítičlenný.
Z prohlášení banky vydaného po předchozím zasedání, které se konalo v květnu, vyplynulo, že kvůli růstu inflace a solidnímu vývoji ekonomiky bude třeba sazby zvýšit dříve, než finanční trhy všeobecně předpokládají. Investoři doposud čekali, že BoE zvýší základní sazbu nejdříve ve druhé polovině roku 2019, tedy až poté, co by měla Británie v březnu 2019 odejít z Evropské unie.
Centrální banka ve čtvrtek uvedla, že meziroční míra inflace ve Spojeném království do podzimu zřejmě překročí tři procenta a po delší dobu bude nad jejím 2% cílem. V květnu inflace vzrostla na 2,9 % z dubnových 2,7 % a ocitla se nejvýše za čtyři roky.
Po loňském červnovém referendu, které rozhodlo o odchodu Británie z EU, banka předpokládala výrazné zhoršení ekonomiky, a sáhla proto ke snížení úrokových sazeb a obnovení nákupů dluhopisů. Očekávaný hospodářský propad se ale neuskutečnil a britská ekonomika si podle poslední prognózy udrží loňský takřka 2% růst i v dalších letech.
BoE minulý měsíc uvedla, že dopad zvýšené inflace na spotřebu domácností bude sice krátkodobý, ale výraznější, než odhadovala v únorové prognóze, a snížila svůj odhad ekonomického růstu pro letošní rok na 1,9 % z 2% únorové předpovědi. Odhady růstu na příští dva roky však banka mírně zvýšila na 1,7 %, respektive na 1,8 %.
Zdroj: CNBC, ČTK
