13 strašáků roku 2017 (6. díl): Proč se (ne)bát silného dolaru? I Čína musí být ve střehu

Rok 2016 byl bodem zlomu, zatímco rok 2017 ukáže, co je za horizontem. Platí to jak o politice, kde svět vstoupil do neznámých a nebezpečných populistických vod, tak o ekonomice. Tam, tvrdí Bank of America, znamenal letošek vrchol likvidity, nerovnosti, globalizace a deflace. Analýzu třinácti (nejen) s tím spojených rizik vám nabízíme v prosincové sérii. Před prosincovým zasedáním vedení Fedu pokračujeme hrozbou silného dolaru.
Index měřící sílu amerického dolaru se v druhé polovině listopadu vyšplhal na dohled 14letého maxima a po drobném zhoupnutí se opět vyhřívá na této úrovni. Korunoval tak cestu za bezmála 40% posílením vůči koši měn rozvinutých trhů, kterou od roku 2011 absolvoval. Vzhledem k očekávané divergenci měnových politik Spojených států a Evropy, Japonska a zřejmě i Británie a dalších velkých ekonomik lze očekávat, že se hned tak nezasekne.
Goldman Sachs předpovídá dosažení parity na nejsledovanějším měnovém páru EUR/USD do čtvrtého čtvrtletí 2017, podle Nomury by k ní mohlo dojít již v polovině roku 2017.
Nejen predikce blížící se parity vedou ke spekulacím o tom, kdo na silný dolar doplatí. Určitě půjde o americké exportéry, respektive společnosti s významnou expozicí na zahraniční trhy. Podle dat společnosti FactSet k nim patří sektor technologií, když bezmála 60 % prodejů technologických společností z indexu S&P 500 připadá na neamerickou klientelu.
Pod tlak se ale mohou dostat celé ekonomiky, a to kvůli tomu, že se zadlužily v dolarech a nyní toto břímě vyjádřené v místní měně nebezpečně nabývá, a také kvůli odlivu kapitálu. To, jak varuje společnost Stratfor, největší analytik globálních rizik, může napáchat problémy i Číně, kde by odliv kapitálu mohl způsobit až chaos. Sílící dolar tedy potvrzuje, že není vše zlato, co se třpytí.
Jan Vejmělek (Komerční banka)
Posílení dolaru jde ruku v ruce s růstem tržních úrokových sazeb na dolaru. Obojí působí ve směru zpřísnění měnových podmínek ve Spojených státech. Prozatím to nevnímám jako tak velké riziko, aby kvůli tomu američtí centrální bankéři na letošním posledním zasedání dolarové úrokové sazby nezvýšili.
Významným způsobem ovšem tato situace mění vyhlídky na rok 2017. Předpokládat, že Fed bude sazby zvyšovat rychlejším tempem, není příliš pravděpodobné. Až toto hráči na trhu rozpoznají, očekával bych korekci současných dolarových zisků. Dokonce bych se nedivil, pokud by byl dolar za rok touto dobou slabší.
Silnější americká měna a vyšší tržní dolarové sazby by se ještě negativněji než v samotné Americe mohly projevit v rozvíjejících se ekonomikách. Tato situace by totiž vedla k odlivu portfoliových investic z těchto zemí do USA. A pokud by tempo tohoto odlivu bylo příliš vysoké, měly by rozvíjející se země velký problém s pokrýváním deficitů svých běžných účtů.
Michala Moravcová (BOSSA)
Posílení amerického dolaru je jako mince se dvěma stranami. Rozvíjející se ekonomiky se budou muset poprat s dražším zahraničním dluhem denominovaným v dolarech. Zahraniční zadlužení těchto zemí nicméně naštěstí po finanční krizi dramaticky nevzrostlo, a to navzdory nízkým americkým úrokovým sazbám a levnějšímu dolaru. Mnohem více se zadlužily rozvinuté země. Pouze Mexiko, Malajsie, Argentina, Turecko, Kolumbie, JAR, Indonésie a Filipíny mají podíl zahraničního dluhu k HDP vyšší než 10 %.
Další hrozbou spojenou se silným dolarem je potenciální odliv kapitálu z emerging markets zpět do USA. Rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů budou získávat na atraktivitě. Výnosy dluhopisů rozvíjejících se zemí budou sice stále vyšší, ale při vyšším riziku včetně měnového. V tomto ohledu budou nejzranitelnější země s vysokým schodkem běžného účtu, jako je Turecko. Schodky běžných účtů se propadly hlavně v zemích závislých na exportu komodit, a to s poklesem jejich cen (příkladem je Brazílie).
Na druhé straně se tyto země mohou snažit kompenzovat negativa silného dolaru vyšším exportem, v němž budou konkurenceschopnější. Ačkoli je dolar na 14letých maximech, letos si zatím připisuje jen 2 %. Mnohem výrazněji posílil index amerického dolaru v letech 2014 a 2015, a to vždy o zhruba 10 %.
Michal Kozub (Home Credit)
Silný dolar může znamenat pro Spojené státy pořádný bolehlav. Na první pohled pozitivní zpráva má totiž svou negativní stránku. Důsledky silné měny budou mimo jiné dopadat na globálně působící americké společnosti, které prodávají zboží po celé planetě. Příkladem mohou být ikonické firmy jako Boeing, Apple nebo Tesla. Nejenže to omezuje jejich konkurenceschopnost na světových trzích, silný dolar zároveň tlačí jejich zisky ze zahraničí dolů.
Pro amerického spotřebitele by naopak mělo jít o pozitivní zprávu. Ale ruku a srdce, spotřeba zahraničního zboží pro americký protekcionistický trh není až tak zásadní. Ve výsledku je a bude zajímavé sledovat, jak odlišná je situace v Evropě a v USA. Zatímco dolar nyní nasadil k rally, ECB ve stejném období potvrdila prodloužení dopingu ekonomiky s očekávaným nepříznivým vlivem na hodnotu eura.