Britská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na historickém minimu 0,25 % a zlepšila odhad růstu domácí ekonomiky
Bank of England na svém listopadovém zasedání jednomyslně rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny, klíčová sazba zůstává na 0,25 %. Beze změny zůstává taktéž program skupování aktiv v objemu 435 miliard GBP. Současně BoE zlepšila výhled vývoje domácí ekonomiky a naznačila, že v letošním roce již úrokové sazby snižovat neplánuje.
Začátkem srpna centrální banka snížila úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu ve snaze ochránit ekonomiku před negativními dopady červnového referenda, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod své země z Evropské unie. Banka tak přikročila k prvnímu snížení úroků od roku 2009, tedy od globální finanční krize.
Řada indikátorů však po srpnovém snížení sazeb signalizovala, že dopady výsledku referenda na britskou ekonomiku jsou menší, než se řada lidí obávala. A solidní data z britské ekonomiky chodí i nadále.
Bank of England zároveň ve čtvrtek zvýšila odhad růstu domácí ekonomiky pro letošní i příští rok. Předpověděla také prudký nárůst inflace a naznačila, že již v letošním roce neplánuje další snižování úrokových sazeb.
Banka nyní předpokládá, že britská ekonomika letos stoupne o 2,2 %, zatímco v předchozí prognóze počítala s 2% růstem. Odhad růstu pro příští rok BoE zvýšila na 1,4 % z dříve předpokládaných 0,8 %.
Pokles libry po červnovém referendu o odchodu Británie z Evropské unie pomohl britskému exportu a podpořil výdaje zahraničních turistů. Slabá libra však zároveň tlačí vzhůru spotřebitelské ceny. Centrální banka ve čtvrtek předpověděla, že inflace se v příštím roce vyšplhá na 2,7 % ze současného jednoho procenta.
Minulý týden Británie zveřejnila zprávu o vývoji svého HDP ve třetím čtvrtletí. Ekonomika ostrovního království podle ní v období od července do září expandovala 0,5% mezikvartálním tempem. Analytici očekávali jen 0,3% růst po předchozím zvýšení HDP o 0,7 %. Meziročně HDP stoupl o 2,3 % po předchozím růstu o 2,1 % (odhad za 3Q: +2,1 %). Centrální banka v září odhadovala, že hospodářský růst ve třetím čtvrtletí dosáhne pouze 0,2 %.
Zastánci odchodu Británie z EU čtvrteční údaje označují za doklad toho, že varování před negativními hospodářskými dopady brexitu byla výrazně přehnaná. Mnozí ekonomové před červnovým referendem předpovídali, že odhlasování brexitu uvrhne britské hospodářství do recese. Ekonomové však varují, že negativní hospodářské dopady odhlasování brexitu se ještě plně neprojevily.
"Negativní důsledky odhlasováni brexitu budou čím dál zřejmější, protože stoupne inflace a firmy budou odkládat investice," říká Samuel Tombs ze společnosti Pantheon Macroeconomics.
Britská premiérka Theresa Mayové chce zahájit rozhovory o odchodu Spojeného království z EU do konce března příštího roku. Jednání by měla trvat minimálně dva roky a mohla by vést mimo jiné k omezení přístupu Británie na jednotný evropský trh.
Zdroj: ČTK, Bloomberg
