Ani na internetu není oběd zadarmo. Pro Google a spol. jsme pouhým produktem, varuje etický hacker Pavol Lupták

Ján Lalka: Internet už dávno není anonymní prostor, mnoho lidí si to ale stále myslí. Stačí se podívat na sociální sítě, na to, jaké informace a data jsou lidé o sobě ochotni zveřejňovat. Je to ten největší problém v přístupu Čechů k ochraně osobních údajů?

Pavol Lupták: Lidé na celém světě dost podceňují ochranu svého digitálního soukromí. Jeden z takových typických argumentů, který používají, přitom je, že principiálně nic špatného nedělají, tak proč by si měli své osobní údaje, svou identitu, jakkoli chránit. To platí v nějaké idealistické společnosti, ale bohužel ne v reálném světě. To, že nyní o sobě poskytují nějaké osobní informace a nikdo je zatím nechce kompromitovat, totiž neznamená, že se to nestane například v budoucím volebním období, kdy se třeba dostane k moci vláda, která bude chtít těchto informací zneužít. V budoucnosti to zkrátka může být úplně jinak.

JL: Internet je prostě trvalé úložiště informací. Když tam jednou něco unikne, něco se tam uloží, je to navždy k nalezení. Pro ilustraci, jaký zajímavý druh údajů o běžném uživateli se dá na internetu například najít?

PL: Podle mě se všechny informace, které poskytují uživatelé na sociálních sítích, dají klasifikovat jako relativně citlivé. Stejně tak za citlivé informace pokládám klíčová slova, která uživatelé zadají do vyhledávače. Na základě seznamu klíčových slov, která daný člověk použil za posledních pár let, je totiž možné si vytvořit celkem slušný obraz o jeho zájmech, preferencích, o něm jako takovém. Takový Google přitom netají, že tyto informace ukládá a používá je pro svůj byznys, k tomu, aby mohl cílit reklamu. Stejně tak je potřeba mít na paměti to, že se všechny informace, které lidé poskytují sociálním sítím, nějakým způsobem komerčně využívají. Pokud máme tyto služby zadarmo, tak ne proto, že jsme zákazníci, ale proto, že jsme produkt. A jako produkt jsme prodáváni dalším společnostem, například těm, které si kupují cílenou reklamu. Nic není zadarmo. To, že to máte zadarmo, znamená to, že poskytujete své osobní údaje, které někdo následně zpeněží.

JL: Základem prevence by tedy asi měla být opatrnost a používání alternativních prohlížečů a dalších nástrojů. Co konkrétně bys v této souvislosti doporučil?

PL: Většina lidí asi neví, že existují celkem slušné alternativy k současným vyhledávačům a sociální sítím. Já osobně namísto Googlu používám vyhledávač DuckDuckGo, který respektuje ochranu digitálního soukromí v mnohem větší míře. Co se týče Facebooku, existuje alternativní síť, která se jmenuje Diaspora. A namísto Twitteru je možné používat Identi.ca. Existuje dost různých možností, problém ale je, že je většina vašich kamarádů asi nepoužívá. Je potřeba se rozhodnout, do jaké míry chce být člověk propojen se svými kamarády a informace o sobě poskytovat komerčním entitám, a do jaké používat bezpečnější varianty, které chrání digitální soukromí.

JL: Existuje nějaká alternativa běžných kancelářských e-mailových služeb?

PL: Zmíním populární outsource službu jménem Thunderbird. Ta podporuje S/MIME i PGP a umožňuje uživatelům šifrovat zprávy bez toho, aby je nějaká třetí strana dokázala jednoduchým způsobem dešifrovat.

JL: Má ale smysl se do šifrování pouštět? Vždyť to vyžaduje protistranu, která také potřebuje zašifrovat nebo odšifrovat zprávu, což, přiznejme si, moc lidí nedělá.

PL: Podle mě by měli všichni šifrovat všechno. Proč? Protože jsme monitorováni a sledováni. Například i kvůli tomu, že to tak musí být, že společnosti musejí dodržovat legislativu, jako je Data Retention Law, který se na Slovensku jmenuje Zákon o elektronické komunikaci. V Česku byl tento zákon prohlášen za protiústavní, ale nyní opět platí. Je to takový nešťastný zákon, který hovoří o tom, že v rámci boje proti kyberzločinnosti a terorismu musejí všichni mobilní operátoři a internetoví poskytovatelé monitorovat a archivovat hlavičky jakékoli komunikace všech občanů. V Německu byl tento zákon vyhlášený za protiústavní a neplatí tam. V Čechách, jak jsem zmínil, stále platí, zrovna tak na Slovensku. Podle mě tento zákon úplně potlačuje presumpci neviny, protože celoplošně pokládá všechny občany, kteří používají internet, za potenciální zločince. I proto všem doporučuji šifrovat.