Makrodata v ČR zveřejněná v červenci

• HDP - Ministerstvo financí počítá v letošním roce s poklesem o 4,3 %.

• Průmyslová produkce se v květnu snížila o 22,0 % meziročně (očekával se mírně lepší pokles o 21,7 % meziročně), ale předběžný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ) za červen 2009 vykazuje meziroční propad pouze 12,3 %.

• Maloobchodní tržby za květen vykázaly propad o 7,5 % meziročně (očekávaný propad o 1,5 % meziročně).

• Nezaměstnanost v červnu dosáhla hranice 8,0 %.

• Inflace v červnu zpomalila na 1,2 % procenta z květnových 1,3 %. Ceny tak rostly nejpomaleji od prosince 2003. • Obchodní bilance v květnu s přebytkem 11,7 mld. Kč (očekávaných 11,5 mld. Kč) - pokles importů o 23,0 % meziročně a exportů o 21,0 % meziročně.

HDP

V červenci Ministerstvo financí (MF) zveřejnilo makroekonomickou predikci pro vývoj budoucího vývoje české ekonomiky. Ministerstvo financí počítá s poklesem české ekonomiky pro rok 2009 na úroveň 4,3 % vzhledem k vývoji světové ekonomiky. Pro rok 2010 se počítá s mírným růstem HDP a to o 0,3 %. Přesto pořád existují rizika, že tato prognóza nemusí být poslední. Může dojít ke korekci směrem dolů.

Tato čísla budou mít za následek, že schodek státního rozpočtu by mohl v roce 2010 přesáhnout 200 miliard.

Zatímco dosud klesal hrubý domácí produkt hlavně kvůli propadu zahraničního obchodu, nyní se recese začíná projevovat i v propadu domácí poptávky, poslední čísla ukazují prudký propad tržeb v maloobchodě. Deficit běžného účtu platební bilance na HDP by měl zůstat na udržitelné úrovni. V roce 2008 dosáhl podle předběžných údajů deficit vládního sektoru úrovně 1,5 % HDP. Pro rok 2009 očekává Ministerstvo financí prohloubení deficitu až na 5,5 % HDP.

Kvůli vývoji deficitu veřejných financí MF očekává i výrazné prohloubení vládního dluhu. Ten loni činil přibližně 1,106 bilionu korun, což představuje 29,9 % HDP. Letos ministerstvo očekává propad dluhu až na přibližně 1,253 bilionu korun, což představuje 34,5 procenta HDP. I tak by ale ČR splnila tuto podmínku pro přijetí eura, protože podle maastrichtských kritérií nesmí dluh přesáhnout 60 procent HDP.

Průmyslová produkce

Průmyslová výroba nezadržitelně padá již osmý měsíc v řadě, přímo tak odráží propad poptávky doma i v zahraničí. Za květen jsme zaznamenali meziroční pokles o 22,0%, trh očekával menší propad okolo 21,7%. Nicméně předběžný odhad ČSÚ za červen již hovoří o meziročním propadu pouze o 12,3 % a dává tak jistou naději do budoucna.

K poklesu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení. Stavební produkce se v květnu ve stálých cenách meziročně snížila o 2,1 procenta, v dubnu přitom stavební výroba stejným tempem rostla. Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách se meziročně snížily o 23,4 procenta.

Maloobchodní tržby

Maloobchodní tržby se v květnu snížily bez sezónního očištění meziročně o 7,5 procenta. Největší podíl na tom měl prodej aut a nepotravinářského zboží. Tržby se snížily ve všech sledovaných skupinách sortimentu. Za poklesem maloobchodních tržeb stojí odložená spotřeba domácností, která má základ především v nejistotě udržení zaměstnání spotřebitelů, pokles nezaměstnanosti a zhoršený přístup k úvěrům.

V meziročním porovnání klesají maloobchodní tržby už sedm měsíců v řadě. Nejvyšší propad zaznamenaly v únoru (-7,9 %), o mnoho lépe nedopadly ani loni v listopadu (-6,3 %). Naposledy vzrostly v září 2008, o 5,9 procenta.

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti v České republice v červnu vzrostla na 8,0 procenta z květnových 7,9 procenta. Byl to mírně lepší výsledek, než předpokládal trh (8,1 %). Loni ve stejném období činila míra nezaměstnanosti 5,0 procenta.

Jak ukázala poslední data z českého průmyslu, situace se zatím nelepší a firmy tak nadále snižují své náklady a redukují počet zaměstnanců. A v dalších měsících se situace pravděpodobně dále zhorší, růst nezaměstnanosti nekončí.

Inflace

Meziroční růst spotřebitelských cen v červnu zpomalil na 1,2 procenta z květnových 1,3 procenta. Ceny tak rostly nejpomaleji od prosince 2003.

Zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen ovlivnilo hlavně prohloubení poklesu cen u potravin a nealkoholických nápojů, kde ceny pekárenských výrobků a obilovin byly nižší o 10,8 % (v květnu o 9,4 %), olejů a tuků o 5,7 % (v květnu o 4,5 %), ovoce o 10,9 % (v květnu o 12,7 %). Naopak v oddíle doprava se zmírnil cenový pokles v důsledku vývoje především cen pohonných hmot, které byly nižší o 14,8 % (v květnu o 16,8 %).

Nižší než loni byly i ceny oděvů o 3,2 %, obuvi o 1,6 %, přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 1,1 %, pracích prostředků o 10,8 %, automobilů o 9,8 %, audiovizuálních a fotografických zařízení a zařízení pro zpracování dat o 10,6 %. Ceny mobilních telefonů klesly o 16,3 %.

Na inflaci se jasně promítá recese, respektive slabá poptávka, která tlačí ceny spotřebního zboží obecně dolů. A tento tlak se zesílí ještě v dalších měsících. Meziroční inflace podle nás dál bude klesat a brzy bude začínat nulou. To by mohlo přimět Českou národní banku, aby znovu snížila úrokové sazby.

ČNB

V červenci jsme se dočkali vyjádření několika členů bankovní rady o nastavení klíčové úrokové sazby, o které budou bankéři rozhodovat 6. srpna. Jedním z nich byl Miroslav Singer, který prohlásil, že vidí prostor k debatě o snížení sazeb. Oproti tomu Mojmír Hampl uvedl, že se koruna pohybuje v rámci fundamentu a že není hluboce přesvědčen o potřebě snížit úrokovou sazbu. Ta je aktuálně nastavena na hodnotě 1,5 %, která je nejnižší v historii.

Na minulém zasedání byl jen 1 člen bankovní rady pro snížení úrokových sazeb.

Uvidíme, jak se změnila nálada centrálních bankéřů. Zda sníží nebo ponechají klíčovou úrokovou sazbu nezměněnu. Pro snížení sazeb mohou hovořit horší makrodata, posílení české koruny a stabilita situace v regionu. Pro ponechání sazeb může hovořit vývoj cen komodit, který by mohl ovlivnit inflaci. Dále že koruna se nachází blízko své fundamentální hodnoty.